Good Job
Různé umělecké přístupy zastoupené na výstavě odkrývají aktuální problematiku práce nejen v kulturním a uměleckém prostředí. Reflektují především náš vztah k práci a ptají se, proč na ní a její klasické formě stále tak lpíme a co pro nás znamená?
Pěstovat plevel, sklízet vichřici
Metafora rostliny, která roste (i) proti vůli pěstitelů a pěstitelek – nezřídka v místech, kde je v rozporu s lidskými preferencemi – spojuje takové umělecké přístupy, které kriticky nahlížejí dominantní pozici člověka vůči svému okolí. Ať už se jedná o systémový útlak přírody, žen či jakýchkoliv jiných marginalizovaných skupin.
Kořínky míří dolů, rostlinka vstoupá vzhůru
Půlroční výstavní program vzniká jako komentář k tématu současného vzdělávání a svou koncepcí se chce připojit k myšlenkám a principům kritické pedagogiky. Výrazným motivem projektu je pohled na prožívání procesu vzdělávání skrze vlastní tělo. Jaké vytváří školní prostředí podmínky pro to, jak vnímáme sebe sama a svou pozici ve světě kolem nás?
Gamifikace
Fenomén gamifikace je často spojován s obory marketingu, avšak v současné době se objevuje i v pedagogice, psychologii a dalších vědních oborech. S termínem gamifikace se můžeme již několik let setkat u nejrůznějších věrnostních karet, sbírání bodů za nákupy na e-shopu a následné směny s cílem ke zvýšení produktivity. Právě v kontextu s motivací, produktivitou a zvyšováním zisků je gamifikace nejčastěji skloňována.
Světlo
Ústřední téma pro 2021 bylo zcela lapidární — světlo. Výstava se věnovala studiu vlivu osvětlení na živou přírodu, pozitivnímu i negativnímu vlivu světla na lidské zdraví a roli různých forem světla v urbanismu.
Sdílená základna
Výstava se zasazuje o to, aby byla občanská místa důležitým prvkem při vytváření společnosti, v níž mohou všichni občané uplatňovat svá lidská práva a svobody.
Komu patří město
Skupinová výstava a mezioborový výzkum se zaměřuje na uměleckou i teoretickou reflexi urbánní etnografie a roli občanských projektů ve veřejném prostoru. Výchozím motivem pro vznik výstavy a doprovodného programu je snaha o zprostředkování vybraných středoevropských příkladů tzv. dobré praxe, kde se místní komunity pokoušejí vytvořit, povětšinou svépomocí, funkční společenské či materiální zázemí pro důstojný život.
BíLá Místa
Název výstavy BíLá Místa odkazuje k nepřítomnosti a neviditelnosti menšin v majoritní kultuře. Zaměřuje se na díla romských a proromských umělců a umělkyň, kteří zpochybňují a odhalují problematiku dominantních kulturních i jazykových (textuálních i vizuálních) praktik.
Poslední den stvoření
Výstava Poslední den stvoření neposkytuje žádné jednoznačné odpovědi na naše nejpalčivější otázky týkající se půdy a zdevastovaného životního prostředí, ale navrhuje přeskládat vztahy a znaky v obraze krajiny, který spoluutváříme.
