Metafora rostliny, která roste (i) proti vůli pěstitelů a pěstitelek – nezřídka v místech, kde je v rozporu s lidskými preferencemi – spojuje takové umělecké přístupy, které kriticky nahlížejí dominantní pozici člověka vůči svému okolí. Ať už se jedná o systémový útlak přírody, žen či jakýchkoliv jiných marginalizovaných skupin. Podobně jako plevel vystavená díla obrazně polemizují nad tím, co je a co není tzv. normální a žádoucí, a kdo o tom vlastně rozhoduje.  Plevel přitom lze vnímat i kladně, a to díky jeho pozitivním účinkům které se projevují zejména synergicky, tedy v kombinaci s dalšími rostlinami, jimž svým „doprovodem“ pomáhá například proti vysychání. Důraz na propojování a péči, kolektivní ohledávání a mezidruhovou komunikaci ve vztahu k přírodě je dalším společným rysem aktuálně prezentovaných uměleckých přístupů.

Stejně jako nelze jednoznačně určit, zda je plevel škodlivý či užitečný, je snaha vyhnout se primárním binárním opozicím společná i myšlenkám ekofeminismu. Cílem totiž není rozdělovat mezi mužem a ženou, lidmi a přírodou, přirozeným a nepřirozeným atp., ale propojovat. V tomto smyslu také výstava Pěstovat plevel, sklízet vichřici ohledává možnosti ekofeminismu prostřednictvím mnohosti jeho projevů – nahlíží je z různých perspektiv a ve smyslu potenciální spolupráce.

Druhá část názvu výstavy „sklízet vichřici“ pak svou naléhavostí připomíná, že je za co bojovat. Odkazuje ke kultuře protestu a spolu s některými zastoupenými uměleckými projekty připomíná normativní řády, které v současné patriarchální společnosti stále dominují a utlačují nejen ženy či přírodu, ale veškeré „výhonky“, které si i pod betonem razí vlastní cestu.

Kurátorka výstavy
Amálie Bulandrová

Vystavující
anto_nie, Ciocia Czesia, Hana Drštičková, Anna Fiedlerová, Anna Hulačová, Enge Klinkáčková, Jan Matýsek, Mothers Artlovers, RFK, studio Prototyp (Nikola Brabcová, Karin Šrubařová), Natália Sýkorová, Miroslava Večeřová

Grafický design
Čarokrásno (Barbora Tomová, Nikola Iljučoková, Kristýna Marková)

Spolupráce
Kafkárna / Centrum pro umění a ekologii UMPRUM

Otevírací hodiny galerie
st–ne / 15–19 h

Výstava trvá
5. 10. 2023 – 9. 2. 2024

FB: @galerie.hranicar
FB událost: FB událost
IG: @sal.hranicar

Ekofeministické myšlení představuje hnutí několika různorodých proudů, jejichž možné podoby se snaží zprostředkovat aktuální výstava v Galerie Hraničář. Více než radikální vymezení přizvaná díla spojuje obecné poznání, že patriarchální kapitalistický systém vnucuje podřízenou pozici jak ženám a dalším marginalizovaným skupinám, tak přírodě. Širší ohledávání vykořisťování a útlaku se projevuje v různých rovinách, přičemž v centru zájmu jsou takové umělecké a aktivistické přístupy, které reagují na environmentální a sociální podmínky života, zabývají se vztahovými a komunikačními procesy, a jako zásadní aspekt společného žití vnímají pochopení a péči.

Taková díla se nemusí vztahovat explicitně pouze k Zemi coby půdě a přírodě ve smyslu utopické krajiny tak vytěžovaného zdroje, ale také k právu jedinců rozhodovat o vlastním těle, k toxicitě různých prostředí a jejich konkrétním dopadům, pracovním podmínkám či práv zvířat, mezidruhovému útlaku (queer přístupy a přehodnocování percepce toho, co považujeme za přirozené) a mezidruhové komunikaci, stejně jako k ženství–mateřství–spiritualitě coby/nebo péči v praktické formě lásky  i „reproduktivní práce“.

Mnohost ekofeministických přístupů ve výstavě ohledává východiska, jež neleží ve striktně oddělujícím pojetí – tj. binárních opozicích ať už ve vztahu mezi mužem a ženou, lidmi a přírodu, kontrastu mezi „my“ a „ti druzí“, bílých a nebílých atp. Naopak zpřítomňuje propojení, rovnováhu a potenciální spolupráci. Tomu odpovídá i prostorové uchopení výstavního prostoru, které metaforicky spojuje a zároveň vymezuje pohyb lidského těla v „zahradě ekofeministických pluralit“.

V rámci uvedených východisek a pozic je výstava nejen myšlenkově propojena s několikadenním mezinárodním symposiem, jehož cílem je také ohledat pozici ekofeminismu v současné společnosti. V rámci kurátorsko-dramaturgické spolupráce s teoretičkou Lenkou Vráblíkovou se symposium pod názvem „Gardening Ecofeminisms“ uskuteční na zahradě Centra umění a ekologie URMPUM – Kafkárně v Praze ve dnech 6. až 8. 10. 2023. Mezi hlavními řečnicemi budou například Grace Musila, Hana Janečková a Nina Ossavy. Jelikož i některá prezentovaná umělecká díla budou „migrovat“ z Galerie Hraničář, konkrétně některá videa a na ně navazující performance, rádi bychom takovou možnost „přesunu“ nabídli i návštěvníkům a návštěvnicím galerie prostřednictvím organizovaného výjezdu – návštěvy Kafkárny.

Komentované prohlídky výstavy proběhnou:
ST 4. 10. od 18:00
ČT  9. 11. od 18:00
ČT 7. 12. od 18:00
PÁ 9. 2. od 18:00