Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více info | Rozumím

News to your email

Veřejný sál Hraničář

BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu.

Severní Čechy. Region bez tradic? (část druhá)

Legendární figurky z Duchcova

Sesterskou pobočkou Českého porcelánu je jediný výrobce figurálního a ozdobného porcelánu u nás, Royal Dux Bohemia v Duchcově. Historie porcelánky sahá až do roku 1853 a její portfolio tvoří tisíce sošek s figurálními či zvířecími náměty. Za širokou nabídkou stojí řada anonymních modelérů, výtvarníků, návrhářů a designérů, z nichž dodnes zůstává známo jen pár konkrétních jmen. 

Kromě samotného zakladatele firmy a zkušeného keramika Eduarda Eichlera, je to modelér Alois Hampel, který v Royal Dux Bohemia působil celých 55 let, nebo autoři art decových motivů jako Otto, Kühnert, Lachner, Wanke, Schubert, Schmidt, Döbrich, Jarl nebo Schaff. Oblíbené figurky tančících dívek, pózujících ženských aktů či baculatých dětí, které se vyrábějí dodnes, pak navrhla jedna z mála žen – modelérek Elly Strobach Königová

Tanečnice Elly Strobach Königová. Jedna z vedoucích postav modelérství Royal Dux Bohemia 30. a 40. let v Československu byla Elly Strobach Königová. Množství jejích designů se vyrábí dodnes. Foto: Archiv Royal Dux Bohemia

Nové období duchcovské továrny začíná s dozvuky 2. světové války, kdy chybí kvalifikovaní němečtí řemeslníci a začínají je nahrazovat studenti a absolventi pražské UMPRUM jako akad. sochař Jiří Bradáček, Vojířová, Lahoda, Varvařovský, Veselý, František Rabel, Simota, Vinkler, Dolejš a další. Snaha o  moderní pojetí vrcholí přípravou exponátů pro Světovou výstavu v Bruselu – EXPO 58, kde porcelánové plastiky Klisnička a hřebečkové podle návrhu Jaroslava Ježka získaly Zlatou medaili a moka servis Elka si odnesl Velkou cenu EXPO 58. 

Ježek koníci. O figurkách koníků se traduje, že vznikly náhodou během příprav servisu a tajně. Ježek je spolu s modelérem Alešem Trpkošem do Bruselu údajně propašoval. Foto: Archiv Expo 58

Spolu se svými kolegy Ježek postavil základy pro takzvaný bruselský styl, který ve druhé polovině 20. století ovlivnil vývoj průmyslového designu ve všech oblastech. Úspěch na EXPO ’58 nastartoval Ježkovu tvorbu a díky tomu vznikly desítky dalších moderních figurek  – mezi nimi vyniká Černá labuť, která právě vzlétá z vodní hladiny, nebo plastika Volavky, jež slavila úspěch na XII. Trienále v Miláně dva roky po Bruselu. Ježkovy figurky se brzy dostaly do výroby a porcelánka v Duchcově je vyrábí dodnes.

Jaroslav Ježek postavil základy pro takzvaný bruselský styl.

Před dvěma lety navázal na fenomenální úspěch  k příležitosti 60. výročí projekt Bruselský styl, který představil slavné figurky z originálních forem, jež se v porcelánce dodnes zachovaly. Royal Dux Bohemia obnovil například Ježkovu figurku Sovičky, jež nově dostala zlatou glazuru, nebo sošku Skútr od Jiřího Černocha. 

Skútr. Pověstné „prase“ ČZ 175/501 ze Strakonic a dva milenci je nově v nabídce porcelánky Royal Dux Bohemia. Foto: Archiv Royal Dux Bohemia

S porcelánkou navázala spolupráci i vnučka secesního velikána Alfonse Muchy Jarmila Mucha Plocková, držitelka exkluzivního práva na výrobu uměleckých předmětů vycházejících z Muchova díla. Společně na trh uvedly kolekci nádob na květiny známých jako žardiniéry inspirované motivem dívky Échó z Muchova vzorníku Documents Décoratifs.

Žardiniera. Foto: Archiv Jarmily Muchy Plockové

Figurky Royal Dux Bohemia přitahují i kreativce z nejmladší generace. Dávid Valović v projektu Vulcanico zkoumal chování přeglazovaných ploch, když na pitoreskní biedermeierovské sošky nanášel bobtnající lava glazuru – výsledná interpretace připomíná mořský korál. Z hranice kýče posouvá Valović klasické předměty vstříc budoucnosti. A Vendula Radostová si v práci Entropy zase pohrává s myšlenkou pomíjivosti, když nevypálené figury topí ve vodě a sleduje jejich pomalý rozklad.

Tradiční partner sklářů

Co by byli skláři bez nízkostupňového piva, kvalitní skloviny a spolehlivých tavících pánví. Na severu Čech pomáhá dlouhodobou poptávku po žáruvzdorné keramice naplnit výrobce s více než devádesátiletou tradicí z města Hrob. Základní kámen výrobny položili v Hrobu už před 130 lety, a to přesně v místě, kde dnes stojí administrativní budova společnosti Keramo plus. 

V roce 1985 sem byla výroba litých pánví převedena z teplického provozu, založeného Adolfem Pöhnerem v roce 1924 a od té doby je Keramo plus partnerem předních českých skláren jako jsou Moser, Lasvit, Preciosa, Bomma a mnoha dalších u nás i v zahraničí.

Keramo. Foto: Keramo plus

Nadvakrát znovuzrozený odkaz levínské keramiky

Jediné indicie místa, kam na konci 40. let minulého století ze svého působiště v Klínci u Mníšku pod Brdy odešel autor unikátní Podbrdské keramiky a akademický malíř Zdislav Hercík, zněly: sever Čech a kulatý kostel. A tak Magdaléna Brožová objevila Levín. Keramička se spojila s Ivanou Švarcovou a začala do severočeského Levína pravidelně jezdit, sbírat informace od místních pamětníků a dokumentovat dochovanou Hercíkovu keramiku.

V roce 2013 uspořádaly Brožová se Švarcovou v Levíně první keramické Shimposium, které se úspěšně opakuje dodnes v poslední známé levínské hrnčírně číslo popisné 10. Na autentickém místě, kde před nimi tvořil také Zdislav Hercík a před ním další generace levínských hrnčířů. 

Levínská keramika. Zdislav Hercík v Levíně pracoval mezi roky 1946 a 1956. Poté v levínské hrnčírně čp. 10 působili například sochaři Štefan Malatinec a Miloš Zet, malíř Vacek nebo architekt Lasovský. Foto: Archiv Spolku Levínské keramiky

Společně s kolegy z Čech i ze zahraničí se tu při tvorbě inspirují starou levínskou keramikou a jedinečným odkazem Hercíkova díla, pro níž je typická engobovaná dekorativní keramika a hliněná zvířátka. Hercík v Levíně studoval místní dějiny hrnčířské výroby od roku 1946, sbíral keramiku, kopal střepy a spolupracoval s litoměřickým muzeem, které díky němu získalo ucelenou vývojovou kolekci levínské keramiky. Zasloužil se o znovuzrození takzvané „levínské engoby“, když vyrobil pohár s tímto nápisem a symbolicky ji opět uvedl v život. 

Aktivity Magdalény Brožové a Ivany Švarcové jsou příslibem nového života už nadvakrát zapomenuté tradice levínské keramiky. Navíc v Levíně inspirovaly i další tvůrce – nedávno přibyl atelier UMĚ keramičky Aleny Šumové na náměstí v čp. 60 a dílna Alice Tomáškové v čp. 75 a společně založily spolek Levínská keramika

Levínská keramika. Známou levínskou zvláštností je „Levínský kocour“, kamenný svorník klenby ze 13. století s vyobrazením lva a cyrilským nápisem. Takto ho v keramice ztvárnil Zdislav Hercík. Foto: Milan Vašek pro organizaci Krásná práce instagram.com/p/B3WfJ4WibjH/

Severočeský kraj je požehnaný množstvím předpokladů pro práci s přírodními materiály, jakými jsou keramika či porcelán. Dostatkem vody, zdroji na otop i blízkostí nalezišť zásadních ingrediencí, jako je kaolin nebo písek, vše je zde dobře na dosah. Klíčovou je však míra oddanosti místních tvůrců a majitelů podniků, kteří na tradiční postupy nedají dopustit ani dnes. I přes těžké zkoušky udržují řemesla v kontinuální kvalitě a zachovávají je pro další generace. Ať už tisknou cibulákové vzory v Dubí, lijí porcelán do forem v Duchcově, ručně malují dávno zapomenutou keramiku v Levíně nebo technologii posouvají dále konfrontováním se světovými jmény. 

Impuls k novodobému rozvoji tradičních technik a materiálů přináší čím dál tím častěji mladá generace, která v nich znovuobjevuje výhody kvalitní práce, materiálů i nezměrné historické a kulturní hodnoty. Příkladem za všechny může být organizace Krásná práce Michaely Kádnerové a Kláry Hegerové, která vznikla s cílem propagovat, spojovat a podporovat díla a snahy mistrů tradičních řemesel. „Vyhledáváme řemeslníky, povídáme si s nimi a chceme jejich příběhy zprostředkovat veřejnosti,“ říká v podcastu Michaela Kádnerová, jedna ze zakladatelek organizace Krásná práce, která mimo výstav v Praze chystá také prezentaci v Miláně nebo založení kamenné nadace, jež by autorům sloužila jako centrála. Řemeslo v jejich režii čekají světlé zítřky! 

Eva Slunečková

Novinářka, kunsthistorička a absolventka UMPRUM. Vede časopis o interiérovém designu, architektuře a umění ELLE Decoration a o kultuře píše populárně naučné články pro časopisy ELLE, Dolce Vita nebo na Forbes.cz