Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více info | Rozumím

News to your email

Veřejný sál Hraničář

BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu.

Severní Čechy. Region bez tradic? (část první)

Zatímco za Rakouska–Uherska byl sever jednou z nejbohatších částí země, dnes na tom není ekonomicky ani společensky příliš dobře. I tady ale existují podniky, které dodnes rozvíjejí více než stoletou tradici a navazují na ikonické výrobky, které zná celý svět. 

Pár příkladů? Byly to právě figurky z Duchcova, které zvítězily na slavném EXPO 58 v Bruselu, v Dubí najdete jednoho ze 4 výrobců originálního cibulákového porcelánu na světě a do městečka Hrob se více než 90 let sjíždí skláři ze všech koutů republiky pro nejlepší tavící pánve. 

Tour po znovuobjevovaných klenotech severočeské kulturní historie zahájíme v Teplicích. Lázeňském městě, odkud pochází legendární popelník s ledním medvědem a bílou labutí ve znaku, po němž touží sběratelé od Čech po Ameriku.

Námětem slavného popelníku s medvědem byla medvědice Nora z pražské zoologické zahrady, která ve své době platila za nevídanou atrakci. Komerční úspěch „Ditmarka“ podpořila celou kolekcí popelníků se zvířecí tématikou – s tučňáky, ježky, opicemi nebo třeba vydrami. Foto: Aron Antik

Patentovaná sanita a doplňky z Teplic

Pár kilometrů od centra Teplic, v Trnovanech, založili v roce 1882 bratři Alfred a Otto Urbachové továrnu na porcelán, fajáns a keramiku. Trnovanská firma se brzy spojila se znojemskou společností Rudolfa Ditmara, změnila si jméno na Ditmar-Urbach a vybrala logo s bílou labutí. Od přelomu století se keramička dnes známá jako Ideal Standard zaměřila na záchodové mísy, umyvadla a pisoáry vyráběné z materiálu Vitreous China, který si firma později patentovala jako Diturvit (DITmar URbach VITreous). 

Sanitární keramika postupně získala skvělé renomé po celém světě a díky chytrému detailu v označování výrobků – písmenek T nebo Z – můžeme dodnes odlišit, které zboží pochází z továrny v Teplicích a které ze Znojma. Ditmarka, jak se firmě přezdívá, je v českých zemích unikátní tím, že nikdy nepřerušila výrobku.  Ani za 2. světové války, kdy fabrika dodávala keramiku pro německou armádu včetně nádobí pro jednotky SS s orlicí a hákovým křížem ve znaku, a její židovští majitelé zahynuli v terezínském koncentračním táboře. 

Některé modely byly natolik úspěšné, že se jejich repliky vyrábí dodnes. Tato čajová sada je z roku 1925 a seženete ji v obchodě Kubistashop. Foto: Kubistashop

Na rozdíl od dřívější pórovité kameniny byl Diturvit velmi podobný vzácnému porcelánu. „Diturvit se vyrábí ze stejných surovin jako nejušlechtilejší porculánové nádobí,“ hlásal dobový plakát, který propagoval nově registrovanou ochrannou známku umyvadel, klozetů, výlevek, bidetů i pisoárů. 

Z předrevolučního sortimentu se do současnosti propracoval jediný model umyvadla, který odebírá konzervativní skandinávský trh. Kromě retro umyvadla pokračuje také prapůvodní produkce figurek, váz, misek či stojanů na květiny, které je stále možné objevit v antikvariátech po celé republice. Obzvlášť legendární jsou  barevné efektní glazury nebo popelníky s ledním medvědem, které firma uvedla na trh ještě před rokem 1945.

Tradiční modrobílý bestseller z Dubí

A zůstaneme u Teplic. Jen pár kilometrů směrem do hor se nachází jeden z největších designových trendsetterů severu, Český porcelán Dubí. U nás se proslavil tradičním vzorem stylizovaných rostlinných motivů, pro které se vžilo pojmenování „cibulák“ nebo „Míšeň“. Tento motiv totiž z východní Asie přejal v roce 1729 Johan Kretschmar, v té době jeden z výtvarníků první porcelánky v Evropě – Míšni. 

Cibulový se vzoru přezdívá díky tomu, že granátová jablka, která se tradičně používají k ozdobení okraje talířů, nápadně připomínají tento druh zeleniny. Je to trochu paradox. „Cibulák“ je dodnes pojmem, ačkoli na talířích žádné cibule nikdy nebyly. Modrobílé křehké zboží se na špičce celosvětové oblíbenosti drží bezmála 300 let. V odborných kruzích se traduje, že cibulák prodá i obyčejný hrneček, který se po jeho aplikaci stane bestsellerem.

Foto: Český porcelán Dubí

Ostatně většina z nás měla hrnek z Dubí už někdy v ruce, aniž by o tom možná věděla. Kromě tradičního modrobílého dekoru totiž na severu vyrábí i klasické stolní vybavení, známé z mateřských škol, školních či závodních jídelen. První cibulový porcelán v Dubí vyrobili před 135 lety pod označením „Meissen“ a od roku 1956 pak pod jménem „Zwiebelmuster“, což by se z němčiny přeložilo jako všeříkající „cibulový vzor“. 

Dlouholetá tradice řadí Dubí mezi 4 světové výrobce, kteří už stovky let dodržují takzvanou podglazurovou technologii. Jen pro srovnání – v roce 1929 měl cibulák 257 tvarů, v současnosti se dekoruje na 660 variant. Nadčasové sady jsou stále aktuální. Legendární modrobílý motiv používají přední výtvarníci od Jiřího Pelcla, který pro Dubí navrhl aktualizovanou sadu Bohemia CobaltBohemia White, přes Maxima Velčovského po nejmladší generaci autorů, jako je Eva Pelechová, a Gabriel Vach alias studio Hiddenfactory.

„Cibulák je fenoménem už tak dlouho, že by se snad dalo říct, že začíná pojídat sám sebe ve své hermetické dokonalosti. V této fázi se zdá pohyb kamkoli lepší, než setrvávání na místě,“ říkají o talíři s uvadlými motivy Unattended jeho autoři Hiddenfactory. Foto: Hiddenfactory

Mladá krev a mezinárodní kontext

S Dubím je úzce provázaná také Fakulta umění a designu Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem, která má přímo naproti porcelánce od roku 2000 specializovaný ateliér Designu keramiky. Detašované Experimentální keramické studio se nachází v bezprostřední blízkosti od tradičního výrobce porcelánu z praktických i koncepčních důvodů, které odráží dlouholetou spolupráci. 

Unikátní propojení je prospěšné pro obě strany – studentům nabízí jedinečnou příležitost realizovat své návrhy v praxi a posunout je tak o něco blíže reálnému trhu, tradiční producent je zase v živém kontaktu se současnou tvorbou, která rozvíjí klasické řemeslo. 

Nejnověji z této spolupráce vznikl set Reset od studenta Tomáše Vrány a vedoucího ateliéru keramiky na FUD Antonína Tomáška, jež interpretuje klasickou čajovou sadu a umožňuje variabilní skládání. 

Ateliérem Design keramiky pošla i celá řada současných designérů, kterým se podařilo prosadit na lokální scéně jako Jan Čapek, Roman Šedina, Martina Žílová, Markéta Háková, Martina Hudečková nebo Helena Patelisová a Aylin Irfanova aka Studio Wrinkle.

Jednoduchý, praktický a funkční. To je čajový set Reset od Tomáše Vrány.

V Experimentálním keramickém studiu se již řadu let odehrává také řada zahraničních přednášek, sympózií a dílen na různá témata. Jednou za dva roky se do Dubí na tři zářijové týdny sjedou špičky mezinárodní scény i studenti z celého světa, aby se navzájem inspirovali ve svých projektech. Workshopy jsou otevřené i pro veřejnost a hojně navštěvované.

Ateliér má za sebou 25 let historie, jehož stopu můžeme dobře sledovat v našem archivu v Dubí. Vedle prací studentů se zde nachází díla naprosto neuvěřitelných jmen světových odborníků na keramiku a porcelán. Každý, kdo zde vedl workshop či teoretickou lekci přispěl k rozšíření sbírky. Například japonský profesor Makoto Komatsu, jehož práce jsou ve sbírkách velkých institucí jako Museum of Modern Art v New Yorku, z Německa profesor Hubert Kittel z Univerzity v Halle, z Musashino Art University profesor Satoshi Nishikawu, z Maďarska József Simon Zsolt, z Holandska Let de Kok nebo umělkyně Haguiko, která se ve Francii spolu s Jeanem Pierrem Viotem zabývá realizacemi v architektuře.

Za zmínku stojí i belgická umělkyně Ann Van Hoey, jejíž práce jsou zastoupené ve všech významných muzeích po celém světě a přednáška Pietera Stockmanse, který patří k první lize světového porcelánu. Je to skromná, ale pestrá sbírka. Setkání s kolegy je jak pro studenty, tak pro mě vždy radostná a inspirující zkušenost.

vedoucí ateliéru keramiky a designér Antonín Tomášek

Aktuální mezinárodní sympózium chystá ve spolupráci s kurátorkou Alžbětou Horáčkovou ze sdružení 3kurátorky. Vzhledem ke globální situaci s Coronavirem je posunuto na příští rok.

Makoto Komatsu. Porcelánovou vázu Crinkle Super Bag Vase K-2 připomínající zmuchlaný papírový pytlík navrhl Makoto Komatsu už v roce 1974. Foto: Archiv MoMA

Eva Slunečková

Novinářka, kunsthistorička a absolventka UMPRUM. Vede časopis o interiérovém designu, architektuře a umění ELLE Decoration a o kultuře píše populárně naučné články pro časopisy ELLE, Dolce Vita nebo na Forbes.cz.