BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu
Guten Tag! Hraničář po roce opět ožil FIKem – letos už podesáté! Festival ilustrace, komiksu a videoher přinesl do Ústí nad Labem nejen výstavy a instalace, ale také animace, workshopy a čerstvý vítr do hudební scény.
Budoucnost je inherentně nejistá. Nepřekvapivé tvrzení, které se ale součástí institucionálního a korporátního statu quo stalo až v druhé polovině 20. století: pokročilé výpočetní technologie využívané v kontextu klimatického modelování, vojenského strategického plánování nebo při odhadech volebních výsledků ukázaly, že budoucnost není jen jedna, ale že je jich potenciálně mnoho.
Doménou současné architektury je její absence jasných pozic a stanovisek – forma určité neoliberální lhostejnosti nahrazuje emancipační a edukativní ideje modernismu, přestože tempo technologických inovací konstantně roste. O to důležitější potom může být sledování autorských východisek staveb a stavebních souborů vznikajících často navzdory objednávce jejích zadavatelů na pozadí státního socialismu.
Citace z intermediální prostorové instalace Tvary péče (2025) audio-dokumentaristky Martiny Pouchlé a kolektivu 4AM, která byla poslední půlrok součástí výstavy TABULA FRACTA: zranitelnost architektury mezi únorem a listopadem v Galerii Hraničář, se dotýká fenoménu, jemuž je v poslední době věnována stále větší pozornost.
Ateliér architektury I / Andrew Kiel, as. Jakub Herza, as. Viktória Mravčáková: Ústí nad Labem: Hledání prostor ekologické a sociální nespravedlnosti, jak se může stát Ústí nad Labem dobrým místem pro život pro všechny.
Zanedlouho tomu bude rok, kdy jsme spolu s kolektivem Galerie Hraničář začali krok za krokem tvarovat výstavu zaměřenou na veřejný prostor Ústí nad Labem – především na jeho problematické aspekty a možnosti zapojování veřejnosti do spoluutváření jeho budoucnosti. Ač se naše debata na počátku stáčela především k velkým a složitým výzvám, jakými bezesporu jsou tvorba nového územního plánu nebo stavba vysokorychlostní železniční trati skrz Ústí, velmi záhy nám bylo jasné, že to, co chceme veřejnosti nabídnout.
Sváteční konec září znamenal oslavy deseti let od znovuobnovení Hraničáře a jeho restartu pod novým jménem – Veřejný sál Hraničář. Jeho nový provoz v sobě snoubí nejen kino, jak tomu bylo původně, je více kulturním prostorem spolu s navázanou komunitou lidí, kteří se věnují vyžití v Ústí nad Labem.
Za několik hodin začne v nově zprovozněném kině Hraničář premiéra divadelní hry Kráska z Leenane ústeckého Činoheráku. Možná. Tým lidí, kteří poslední půlrok usilovně pracovali na tom, aby se to stalo, právě řeší možná rizika a stojí před otázkou, zda představení spustit, či ne. Herci jsou připraveni, technicky vše funguje. Hrozí ale politicky motivované úřední obstrukce s vysokými pokutami nebo i policejní uzavření budovy těsně před začátkem akce.
V roce 2023 jsme získali podporu na výjezd Veřejného sálu Hraničář do centra současného umění a kultury Tabačka v Košicích. Chceme rozvíjet mezinárodní spolupráci a propojovat se s dalšími organizacemi, osobnostmi a poznat nové přístupy a prostory. Hraničářský tým v září vyráží!
Nebojte, nebude následovat další z plačtivých článků o tom, že ani po rozvolnění nepřišel tolik očekávaný návrat k normálu. Ačkoliv se se slabou návštěvností podle všeho momentálně perou snad všechna menší kina po republice. Spíše bych vás rád pozval zpátky do našich sedaček a dal vám pár důvodů, proč dorazit právě do Hraničáře.
Když se zeptáte Ústečáků na jejich rodné město nebo těch, kteří Ústí nad Labem delší dobu různorodě využívají, začne z nich většina verbálně brečet a hostilně ho nazývat nevybíravým mixem slov.
