Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více info | Rozumím

News to your email

BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu.

4 důvody, proč chodit do kina do Hraničáře

Vážení diváci, filmoví nadšenci,

kultura jede, léto v plném proudu, po půlroční izolaci můžeme konečně pustit promítačku a otevřít náš kinosál k filmovým projekcím očekávaných (nebo minimálně zajímavých) filmových hitů. Jenže… nějak nám zmizeli diváci.

Nebojte, nebude následovat další z plačtivých článků o tom, že ani po rozvolnění nepřišel tolik očekávaný návrat k normálu. Ačkoliv se se slabou návštěvností podle všeho momentálně perou snad všechna menší kina po republice. Spíše bych vás rád pozval zpátky do našich sedaček a dal vám pár důvodů, proč dorazit právě do Hraničáře.

1. S drinkem až do sedačky

Začneme tím nejzásadnějším (snad, možná, nevím). Do kina i s drinkem! Věc, která v kinech není příliš běžná, ale u nás si ji můžete bez problémů dopřát. Točené pivo, víno nebo čerstvá káva s sebou až do sedačky k filmu? Jak je libo. Jestli pak i filmy chutnají lépe, necháme na vašem posouzení, důležité ale je, že můžete. Jako bonus si pak můžete přičíst, že vedle vás nikdo nebude srkat brčkem přeslazené nápoje ze směšovačů ani vám nebude křupat popcorn do ucha.

Foto: Tomáš Lumpe

2. Filmy, které jinde neuvidíte

Nebudeme lhát. Naprosto netypická smršť současných filmových novinek a obavy z menší návštěvnosti doby postpandemické nás donutily sáhnout i po filmových bijácích typu Rychle a zběsile 9. Základ u nás ale budou vždycky tvořit filmy, které v multikině nejspíš ani neuvidíte. Jde o filmy řemeslně kvalitní, divácky (asi) náročnější a s ambicí větší, než vás pouze na dvě hodiny vašeho života zabavit. Vybíráme je tak, aby vám žádná velká filmová událost neunikla. V srpnu pro vás například chystáme:

Annette (3. 8. | 20.00) Očekávaný muzikál vizionářského režiséra Leose Caraxe s hudbou kapely Sparks, který byl vybrán jako zahajovací film festivalu v Cannes. Podle reakcí diváků budete film buď naprosto milovat nebo nenávidět.

Maják (10. 8. | 17.30) Robert Pattinson a Willem Dafoe podávají fenomenální výkony coby strážci titulního majáku ve vyprávění zasazeném na konec devatenáctého století. Unikátně natočený, unikátně zahraný a naprosto nevídaný film, kterému atmosféra kina prostě sluší.

Okupace (10. 8. | 20.00) Jedna noc, jeden bar. Ospalý večírek herců po představení naruší návštěva nezvaného hosta. Namol opilý ruský důstojník přišel prodat kanystr armádního benzínu, jenže obchod se zvrhne v závody v pití vodky a Rus, zaujatý nejen pohlednou Miladou, ale hlavně komickou zbabělostí všech přítomných mužů, se k odchodu nemá. Jestli vás to pořád nezaujalo, tak přidávám informaci, že na scénáři pracoval Vojtěch Mašek a Marek Šindelka a ve filmu uslyšíte hrát Kill the Dandies!

Muž se zaječíma ušima (17. 8. | 17.30) Josef (Miroslav Krobot) je spisovatel, který jednoho dne získá nečekanou schopnost – mimořádný sluch v podobě zaječích uší. Ten mu umožňuje výborně slyšet nejenom hlasy dalších lidí, ale především jejich myšlenky… Střet cizích a vlastních představ o sobě samém otevře Josefovi oči. 

Gunda (18. 8. | 17.30) Tenhle film vám v multikině asi nepustí. Snímek Gunda vizionáře Viktora Kossakovského nechává diváka z unikátní perspektivy nahlédnout život hospodářských zvířat na farmě. S technickou bravurou natočené záběry prasnice Gundy a jejích roztomilých potomků, jednonohé slepice a stáda krav se obejdou beze slov a lidské přítomnosti.

Tenet (24. 8. | 17.30) Možná jste viděli nejnovější snímek vizionářského režiséra Christophera Nolana už vloni, ale ruku na srdce… že byste si ho potřebovali pustit ještě jednou? Mistrně natočený špionážní thriller pro 21. století, který zavaří mozkové závity. 

Chlast (25. 8. | 17.30) Oslava života a hořkosladká komedie dánského režiséra Thomase Vinterberga v hlavní roli s Madsem Mikkelsenem. Protagonisté filmu na vlastním životě otestují teorii, že by se každý člověk měl narodit s určitou dávkou alkoholu v krvi. Tato malá intoxikace totiž otevírá naši mysl k poznání světa okolo nás, zmírňuje problémy a zvyšuje naši kreativitu.

3. Vaše utracené peníze zůstanou ve městě

Peníze, za které si koupíte lístky nebo občerstvení u nás na baru, neodletí do korporátní kasy obří společnosti někam přes půl světa, ale zůstanou v Ústí nad Labem. Hraničář je místní spolek, který se snaží svou aktivitou vstupovat do veřejného prostoru a debaty a pozitivně měnit (nejen) své okolí. Seznam našich aktivit a projektů najdete na webu: hranicar-usti.cz. Návštěvou našeho kina tyto aktivity a lidi, kteří za nimi stojí, přímo podporujete. A za to vám děkujeme!

Foto: Tomáš Lumpe

4. Místo kultury a sdílení

Možná znáte ten pocit z multikina, že jakmile naběhnou závěrečné titulky, je načase co nejrychleji opustit stanoviště. S nadsázkou se dá říct, že už za vámi stojí uvaděč s košťátkem, aby stihl uklidit sál do promítání dalšího filmu pro novou várku diváků (vím, o čem mluvím, pár let jsem si v této pozici také odsloužil :)). 

Zatímco velké multiplexy jsou dělané tak, aby se diváci co nejrychleji točili (nic proti tomu, zkrátka jiný model fungování), v Hraničáři jsme rádi, když s přáteli zůstanete a své zážitky z filmu si povíte třeba v křesílku naší kavárny. O tom totiž kultura z našeho pohledu je především o sdílení. Abyste si od nás odnášeli pouze kvalitní silné zážitky a cítili se tu co nejpříjemněji (i po shlédnutí filmu), je pro nás to nejdůležitější.

Foto: Tomáš Lumpe

Dovolte mi vás na závěr pozvat do našeho kina. Kulturní instituce to ani po rozvolnění nemají vůbec jednoduché a podpora vás, diváků, je pro nás ta nejkrásnější motivace. Filmy pro vás pečlivě vybírám já a Petr Kuneš, kterého snad už ani netřeba představovat jako hlavního programového dramaturga bývalého kina Mumie. Aktuální program najdete na našem webu nebo FB stránkách Klubové kino Hraničář.

Děkujeme za vaši dosavadní přízeň a těšíme se na vás v Klubovém kině Hraničář!

 

PS: Pokud si nejste jisti, jaká opatření v současné době platí a co potřebujete splnit před vstupem do sálu, připravili jsme pro vás stránku, kterou průběžně aktualizujeme.

PPS: Autor článku nemá nic proti multikinům a naprosto respektuje, pokud si filmové zážitky raději dopřáváte v jejich sedačkách. Nároky máme každý z nás různé, a tak je to správné, tak je to v pořádku 🙂