BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu
Guten Tag! Hraničář po roce opět ožil FIKem – letos už podesáté! Festival ilustrace, komiksu a videoher přinesl do Ústí nad Labem nejen výstavy a instalace, ale také animace, workshopy a čerstvý vítr do hudební scény.
Budoucnost je inherentně nejistá. Nepřekvapivé tvrzení, které se ale součástí institucionálního a korporátního statu quo stalo až v druhé polovině 20. století: pokročilé výpočetní technologie využívané v kontextu klimatického modelování, vojenského strategického plánování nebo při odhadech volebních výsledků ukázaly, že budoucnost není jen jedna, ale že je jich potenciálně mnoho.
Doménou současné architektury je její absence jasných pozic a stanovisek – forma určité neoliberální lhostejnosti nahrazuje emancipační a edukativní ideje modernismu, přestože tempo technologických inovací konstantně roste. O to důležitější potom může být sledování autorských východisek staveb a stavebních souborů vznikajících často navzdory objednávce jejích zadavatelů na pozadí státního socialismu.
Citace z intermediální prostorové instalace Tvary péče (2025) audio-dokumentaristky Martiny Pouchlé a kolektivu 4AM, která byla poslední půlrok součástí výstavy TABULA FRACTA: zranitelnost architektury mezi únorem a listopadem v Galerii Hraničář, se dotýká fenoménu, jemuž je v poslední době věnována stále větší pozornost.
Ateliér architektury I / Andrew Kiel, as. Jakub Herza, as. Viktória Mravčáková: Ústí nad Labem: Hledání prostor ekologické a sociální nespravedlnosti, jak se může stát Ústí nad Labem dobrým místem pro život pro všechny.
Zanedlouho tomu bude rok, kdy jsme spolu s kolektivem Galerie Hraničář začali krok za krokem tvarovat výstavu zaměřenou na veřejný prostor Ústí nad Labem – především na jeho problematické aspekty a možnosti zapojování veřejnosti do spoluutváření jeho budoucnosti. Ač se naše debata na počátku stáčela především k velkým a složitým výzvám, jakými bezesporu jsou tvorba nového územního plánu nebo stavba vysokorychlostní železniční trati skrz Ústí, velmi záhy nám bylo jasné, že to, co chceme veřejnosti nabídnout.
Máme hotový program na září. Poprvé přicházíme s novým způsobem, jak filmy do programu vybírat a jak je zveřejňovat. Největší změna se týká samotného nasazování filmů a toho, jak s programem pracujeme navenek. Na webu najdete vždy výhled na zhruba 14 dní dopředu.
V poločase letního mače mezi koupalištěm a kinem je třeba zajít do šaten a probrat strategii do druhé půlky. V první jste byli naprosto báječní a rád bych vám poděkoval za přízeň. Snímky jako Sbormistr, F1 či Kouzlo derby vás evidentně bavily a já jsem tomu moc rád. Slogan „Hraničář je i tvůj“ pro nás není frází, ale posláním. Teď ale zpět k tomu, co vás čeká v druhém poločase léta.
Ústecký kulturní dům navržený manželi Láchovými je dnes už přes šedesát let fungující budovou s nespornými architektonickými kvalitami. Úvahy nad možným umístěním kulturního zařízení ve válkou značně pošramoceném centru města se však objevily hned po konci druhé světové války (viz např. Severočeká Mladá fronta II, 3. 2. 1946, s. 3). Soutěž na novou radnici, která proběhla v roce 1947, přinesla sloučený program radnice s kulturním domem.
Léto je bezstarostné období prázdnin, koupání a dovolených. Ty první dvě platí, pokud jste dítko školou povinné. Pro nás boomery je to krapet složitější. To ale neznamená, že si jej nemůžeme užít i tak naplno. Já osobně miluji ty vlahé večery, kdy si po báječném bijáku vychutnávám cider na piazzettě před hraničářem. A sleduji, jak město pomalu utichá. Nebo naopak o víkendu rozjíždí svůj noční život. Osobně jsem během léta v kině zažil mnoho nezapomenutelných zážitků.
Jak jste na tom vy?
Proč se Ústecký region, ne příliš vzdálený od Krušných hor zaměřuje na těžbu lithia? Můžeme se jako společnost aktivně zasadit o to, aby těžba lithia a obchod s lithiem dodržovali nejen morální, ale i ekologické standardy? A nebyl by život snazší, kdyby lithium zůstalo ukryté hluboko pod povrchem planety Země? Procesu zpracování lithia na vybraných místech ve světě se zaměřila výstava Symptomy budoucnosti (14/9/2024–16/2/2025) uskutečněná v Galerii Hraničář.
Tak tu máme zase červen. Měsíc, ve kterém je třeba důkladně naplánovat přesun na oblíbenou chorvatskou pláž. Přece jenom léto je za dveřmi a na nikoho nečeká. Děti ještě musí dohnat pár známek, abychom na ně mohli být náležitě pyšní. A pak nasmažit řízky, zabalit a konečně moře. Po cestě jen nezapomenout vracet ty hnědý podšálky. Páč jak říkal Karel: „Vy si z toho děláte srandu, ale jestli se ty hnědý podšálky ztratí, budete muset pít z těch rozpálenejch bílejch. A to se fakt nedá.” Pokud ale ještě nemáte cestovní horečku, zastavte se v hraničářském kině na nějakém z báječných filmů, které jsme pro vás připravili.
