BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu
16.—18. listopadu proběhl ve Veřejném sále Hraničář v Ústí nad Labem 3. ročník Festivalu ilustrace a komiksu, letos přejmenovaného krátce na FIK. Letošní ročník nesl poprvé jednotné téma: psychomagie. A tematické sjednocení i odvážná koncepce celé akce se organizátorům vyplatily.
Cítili jste to? Ten závan zatuchlého vzduchu, kde se mísí stará slova, prach a vůně filtrované kávy? To jsme zrovna oživili náš blog. Jeho vzkříšením si neklademe menší cíle, než abychom vás pravidelně zpravovali o životě v Hraničáři a obecně v Ústí nad Labem. A začneme s tím rovnou.
Ústečani jsou jako ryby na suchu. Nejspíš si teď do toho přirovnání každý dosadil to svoje, ať už kulturu, komunitní život nebo životní prostředí, ale já jsem až trapně doslovný. Jaký máme v Ústí nad Labem vztah k vodě?
„Nepořádek mezi domy a obchod s chudobou, to je ústecké sídliště“, „Ghetta a zadluženost ničí Ústí“ nebo „Leon z ústecké zoo je světovou hvězdou“. To jsou jen některé titulky, které vytvářejí obraz Ústí nad Labem v regionálních i celostátních médiích.
Z veřejného prostoru a zejména pak z politických a mediálních debat skoro vymizela diskuze o životním prostředí. Dnešní nároky člověka na život a celkový ekonomický provoz devastují přírodu a čím dál tím více se oslabuje vztah člověka a přírody, vytrácí se potřebná citlivost vůči krajině.
Netrápíme se pro věci, jaké jsou, ale pro to, co si o nich myslíme
Tak zní citát, který je nám, psychologům a terapeutům, tak blízký a dobře známý. Zjistit, kdo je jeho skutečným autorem, by byla detektivní, a v tuto chvíli i trochu zbytečná práce. (Jen tak pro zajímavost, někteří tato slova připisují filozofovi Epiktétovi či některým jeho současníků, jiní zmiňují behaviorálního psychologa Alberta Ellise.) Podstatné je, že stále platí. Určitě si sami vybavíte spoustu příkladů. Například stud.
Začátkem prosince a ledna proběhly v Galerii Hraničář dvě česko-německé diskuze. Protože jejich témata vycházela z názvu a tématiky výstavy, kterým byl stud, sledovala jsem, jak se tato emoce projevuje přímo u diváků našich akcí.
Hudebních událostí je v dnešní době nepočítaně a reprodukovaná hudba je téměr všudypřítomná, často bez ohledu na kvalitu obsahu či provedení. Zrychlená doba udává zrychlené tempo změnám žánrů, stylů a nálad, které dohromady splývají v nehomogenní (s)hluk rozličných zvukových prostředí. Kvantita na úkor kvality plíživě zahlcuje lidské smysly a narušuje jemné rozlišovací schopnosti. Vnímání se stává plochým a monotónním.
Začátkem října to v Galerii Hraničář zase pěkně ožilo. Stejně jako každý půl rok se totiž otevíralo nové téma a s ním i nová výstava. Slovo, které na následující měsíce budovu Hraničáře a jeho program prostoupí, je stud. I když se opíráme hlavně o program spřáteleného drážďanského Muzea hygieny, je téma studu podle nás velmi aktuální a proto i zajímavé.
Ústí je mrtvý město. V Ústí se nic neděje. V Ústí není kam jít. Určitě jste už někdy podobnou větu taky slyšeli, nebo možná i řekli, obzvlášť pokud jako já žijete v Ústí nad Labem. Dokola opakovaná mantra se tolik vžila do povědomí Ústečanů, že už není pouze konstatováním skutečnosti. Stala se skoro nepsaným zákonem.
Žijeme v úžasné době. Svým způsobem. Informace, zdroje, služby i lidé jsou nám díky digitálním médiím k dispozici 24/7 a téměř odkudkoliv na světě. Od hovoru s kamarádem z Japonska nás dělí jen dvě kliknutí, od zjištění potřebné informace jen jeden dotaz do vyhledávače.
Říkali jste si někdy, že by bylo fajn prospat se v kině? Tak teď máte možnost! Nikdo Vás nebude vyhánět, nebudou Vás mrzet peníze za prospaný film, a ještě Vám k tomu bude hrát příjemná hudba. V pátek 9. června totiž proběhne Galerijní a muzejní noc.
