Letošním tématem Galerie Hraničář je světlo, a tak bych se rád na tuto fyzikální veličinu podíval pohledem fotografa. Pro mnohé je světlo naprosto banální věc, nikoliv však pro fotografy, pro ně je alfou a omegou jejich práce.
Asi je dobré jíti na to od lesa. Při vzniku technického obrazu (fotografie) se jednalo o složitou proceduru a dostatek světla byl naprosto zásadní pro to, aby vůbec vznikl snímek. Nebudu vás unavovat popisem tohoto procesu, ti, kteří by si chtěli zjistit více, si to určitě vyhledají. Každopádně v začátcích fotografové vyhledávali nejslunnější místa a upravovali ateliéry tak, aby zachytili dostatek slunečního svitu. V dnešní době supercitlivých aparátů vám může přijít divné, že fotografovaný objekt se nesměl pohnout i několik minut a fotografové třeba používaly různé držáky a stojany, aby zafixovali postavu v póze.
Postupem času se technický obraz zdokonaloval, a tak se mohlo začít experimentovat. Což podle mě dalo vzniknout umělecké fotografii. Ale to už je na úplně jinou úvahu.
U fotografie nejde jen o intenzitu světla nebo kombinaci světla a stínu. Ale jak už to bývá, jde o komplexnější problematiku. Světlo je ve své podstatě elektromagnetické záření o různých vlnových délkách. Určitě jste si všimli, že jiné světlo je ráno a jiné v podvečer. Je to dáno mnoha faktory a na toto téma byly popsány stohy papírů. Pro fotografa je největší výzvou najít ideální světlo, které by podtrhlo či zvíraznilo obraz zachycený na snímku. To ani nemluvím o umělém světle, které dokáže rozbít i báječnou kompozici a nebo dodat fotce exkluzivní atmosféru. Když to shrnu, tak hledání ideálního světla je tak trochu jako výprava za svatým grálem. Obdaření ho nacházejí na každém rohu a ti ostatní po něm pátrají třeba celý život.
Jak řekl Georg Eastman: „Osvojte si světlo. Obdivujte ho. Milujte ho. Ale nad to všechno světlo poznejte. Poznejte ho, jak nejvíc můžete, a dostanete klíč k fotografii.”
Foto: Aleš Bárta
Světlo je dar, kterého se nám dostává plnými hrstmi a je jen na nás, jak s ním naložíme. I pokud nefotíte, zkuste vnímat světlo a jeho nuance. Já osobně třeba zbožňuji nízké světlo babího léta nebo brzkého jara. Dodává všemu zvláštní nazlátlou atmosféru a prodlužuje stíny. Zkrátka vše je v něm takové hezčí. Podívejte se na svět okolo sebe pohledem fotografa a otevře se vám nový svět, ke kterému je klíčem světlo.
Krásy života lze vnímat různými smysly, ale pokud vás jako mne uchvátí svět technického obrazu, bude pro vás zrakový vjem top. Věřte, že i v našem mnohdy haněném Ústí je toho tolik hezkého, co stojí za pohled.
Přeji všem dobré světlo.
