Se spuštěním našeho blogu je tu rovnou i první téma, kterým se Media Lab poslední měsíc zabývá. Tento článek by měl sloužit jako úvodník pro nastínění problematiky těžby lithia v Ústeckém kraji. Celé téma pak vyvrcholí v neděli 30. dubna v Galerii Hraničář na Nedělním pikniku myšlenek, kde proběhne diskuze vedená odborníky.
Ústecký kraj je obecně považovaný za chudý region, ve kterém je málo pracovních příležitostí a vůbec nízká kvalita života. Čím dál víc se ale mluví o skrytém pokladu, který by mohl situaci v kraji do budoucna velmi zásadně ovlivnit. Řeč je samozřejmě o těžbě lithia. Jenže není všechno lithium, co se třpytí, a i k tomuto tématu je nutné přistupovat kriticky.
Co je lithium?
Lithium je vzácný měkký kov, který výborně vede elektrický proud a teplo. Jeho popularita (a hlavně cena) v posledních letech strmě stoupá na úkor fosilních paliv. Lithium se totiž používá pro výrobu baterií elektronických zařízení počínaje mobilními telefony konče automobily poháněné elektřinou. Právě elektromobily v současné době prožívají ohromný boom a počítá se s nimi jako náhradou za motory poháněné fosilními palivy.
Kromě toho má lithium pro své vodivé vlastnosti velké využití v jaderné energetice a jeho organické soli se zase používají do léků. Je to zkrátka surovina, která má v dnešním světě velký potenciál.
Kde leží ten poklad?
Velké ložisko lithia leží pod Cínovcem (okres Dubí). Jak velké? Až 6 % světových zásob. Což z něj dělá největší ložisko tohoto kovu v Evropě. Konkrétně odhady společnosti Geomet mluví o 6,5 milionech tun. Při současné cenně 9.000 dolarů za tunu, tu mluvíme o pokladu za 1,5 bilionu korun.
Kdo si brousí zuby?
Jenže, jak tomu tak bývá, kde jsou velké peníze, tam jsou i velké společnosti, připravené uzurpovat co největší podíl pro sebe. V současné době drží průzkumnou licenci na lithiová ložiska pod Cínovcem společnost Geomet. Ta je vlastněna australským gigantem European Metal Holdings. Je proto i nejpravděpodobnější, že hlubinné těžby později připadnou právě Geometu.
Dalším zájemcem je pak Cínovecká deponie spadající pod fond RJS, kde je jedním z největších investorů miliardář Karel Janeček. Ten se zajímá o staré odkladiště, kde by také mělo zbýt zajímavé množství lithia po předchozí těžbě cínu. Nicméně oproti hlubinným ložiskům se jedná o značně menší množství.
To samozřejmě není všechno. Zájem projevila i společnost bývalé americké ministryně zahraničí Albrigth Stonebirdge Group, nebo Elon Musk – americký miliardář a průkopník v oblasti energetiky a elektrických automobilů.
Co z toho pro stát?
Pokud by opravdu Geomet rozjel hlubinnou těžbu, platil by obci Dubí pouze poplatky za využití prostoru a vytěžený nerost. Což by obci přineslo jen několik milionů korun ročně. To je vzhledem k rostoucí tržní ceně lithia skoro almužna. Nesporně by ale těžba vytvořila spoustu pracovních míst.
Jak těžba ovlivní životní prostředí?
Společnost Geomet by měla nejprve vypracovat studii o vyhodnocení vlivu těžby na životní prostředí. Ložisko se ale nachází z boku hory, takže by dopad na krajinu neměl být zásadní. Nicméně pro těžbu a zpracování lithia bude třeba vybudovat určitou infrastrukturu. Pro přepravení lithia se tak mluví například o vybudování lanovky.
Na závěr pozvání
Jak je vidět, těžba lithia je pro Ústecký kraj opravdu důležitým tématem. Bohužel o něm veřejnost ale není příliš informovaná a fakta se různí. Není v naší kapacitě, ani snaze tu vypracovat odbornou studii a přiklonit se na stranu pro nebo proti. Rádi bychom ale informovali veřejnost a rozjeli diskuzi na toto téma vedenou odborníky.
Jste proto srdečně zváni v neděli 30. dubna 2017 do Hraničáře na Nedělní piknik myšlenek, kde je hlavním tématem právě těžba lithia na Ústecku. Vyjádřit by se k němu měl Tomáš Sivíček (ředitel Inovačního centra Ústeckého kraje) a Julius Janáček (redaktor Ústeckého deníku).
Zdroje
