Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více info | Rozumím

News to your email

Veřejný sál Hraničář

Košík

Žádné produkty v košíku.

Dub 2020 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu.

Rok 2019 – Jsme digitální, evropští a brutální

Rok 2019. Páni, to byla jízda. Taková jízda, že jsem bilanční článek stihl napsat až na konci ledna (a bylo to jen z 15 % kvůli lenosti). 

Začneme klasicky výstavami, které našemu domu i programu dávají onen důležitý rámec, ten řád v chaosu. Galerie Hraničář hostila v minulém roce tři výstavy (Na Topografii pozornosti dojíždějící během ledna 2019 jsem pohodlně zapomněl, abych si to nekomplikoval). 

První výstavou bylo Sluneční město: Architektonické dědictví 1948–1989, která vtrhla do naší galerie 5. 3. 2019. Název výstavy je sice celkem výmluvný, ale ještě radši připomenu, o co šlo. Výstava a půlroční tematický program představovaly vybrané poznámky k architektonickému dědictví z let 1948–1989 v Československu. Uvažovaly jeho historickou a estetickou hodnotu a současně poukazovaly na fakt, že tento segment architektonického dědictví je v současnosti nejohroženější – významné stavby bývají ničeny, bořeny a přestavovány k nepoznání, zatímco jejich původní podoba, materiály i umělecká výzdoba zanikají.

Sluneční město

Anotace: Ve výstavním projektu se promítnou konkrétní příklady z Ústí nad Labem, aby se místní návštěvníci mohli s problémem lépe identifikovat. Kurátorským záměrem není poskytovat vyčerpávající informace pomocí informačních panelů, fotografií, textů a modelů. Téma bude představeno skrze současná umělecká díla s tematikou architektury z let 1948–1989 a prostřednictvím autentických transferů z ústecké architektury této doby – umělecká díla, orientační systémy, nápisy, neony atd.

Grafika: Magdaléna Gurská

Vystavující umělci | Tomáš Džadoň, Eva Kmentová a Olbram Zoubek, Marta Taberyová, Jan Šrámek, Matouš Lipus, Ivana Zochová a Postkompost

Autoři projektu a kurátoři | Martina Johnová a Ladislav Zikmund-Lender

Doprovodný program | Viktorie Chomaničová, Pavla Loskotová a kolektiv Hraničář

Grafika | Magdaléna Gurská

Výstavu doplňoval bohatý doprovodný program skládající se z přednášek, workshopů a procházek. Za připomenutí určitě stojí přednášky doktorky Ivonne Fričové o městě Brasília, Jana Hanzlíka o krásách brutalismu a architektonických pokladech Ústecka nebo o autorském designu před rokem 1989 a socialistické modernitě od Ladislava Zikmunda-Lendera. 

Vy sami jste si pak mohli projít prostory Obchodního domu Labe, kam byste se jinak nedostali, výletit po nádražních budovách v Duchcově, Bílině a Mostu s komentářem památkáře Martina Strakoše nebo poznat Severní Terasu pohledem historika Tomáše Pavlíčka a jejího architekta Václava Krejčího. 

Ústecký architektonický průvodce 1948–1989

Jedním z našich největších loňských úspěchů bylo vydání kapesního průvodce po ústecké architektuře z let 1948–1989. Tímto průvodcem bychom rádi pomohli veřejnosti k rozpoznání kvalit poválečné architektury v Ústí nad Labem. Kromě ústeckých ikon v něm najdete také stavby a díla méně známá. Jsme přesvědčeni, že dobrým nástrojem v boji proti soustavnému zanikání, necitlivým přestavbám a demolicím poválečné architektury je právě zvýšení povědomí o její rozmanitosti, vrstevnatosti a neoddiskutovatelných kvalitách.

Křest průvodce proběhl sice v červenci, ale oficiálně vydaný byl až v září. Do listopadu byl pak prakticky úplně rozebrán a nyní hledáme finanční prostředky na dotisk. Pokud se vám ale nechce čekat, můžete si našeho průvodce dopřát online ZDE.

Atmosférické poruchy

Pro překlenovací výstavu na září a kus října jsme letos spojili síly s Fakultou umění a designu UJEP. V rámci mezinárodní konference Murmurans Mundus: Sonic Ecology and Beyond tak byly v prostorách naší galerie i jejího okolí instalovány (zvukové i jiné) práce, videoprojekce, soubor kreseb a projekce fotografií. 

Anotace: Název Atmosférické poruchy odkazuje na jevy, kterým jsme v poslední době zejména v médiích skoro každodenně vystaveni. Počasí si v mírných podmínkách střední Evropy spojujeme spíš s ochočeným, domovským prostředím každodennosti. Je to pro nás většinou něco, co jsme doposud poklidně pozorovali za oknem nebo na monitorech. 

Meteorologie má ovšem také svoji temnější podobu: planetární divadlo tekutých, plynných a prachových systémů, chaotický systém teplot, emisí, turbulencí, zpětných vazeb a bifurkací, neustálý děj chemických, elektromagnetických a termodynamických proudů. 

Jejich rozsah a důsledky jsou v lidském měřítku těžko představitelné a mohou se lehce stát pro člověka ohrožující. Vystavené práce se přímo i nepřímo dotýkají věku asymetrie, temné ekologie (Timothy Morton) a environmentální nejistoty. Naznačují fakticky i metaforicky něco, co se stalo, co se děje, případně to, co se stát může v blízké budoucnosti.

Kurátoři | Miloš Vojtěchovský, Martina Johnová

Vystavující | Felix Blume, Raguel Castro, Peter Cusack, John Grzinich, Daniel Hanzlík, Ibra Ibrahimovič, Polina Khatsenka, Michal Kindernay, Jan Krombholz, Zdeněk Košek, Slavek Kwi, Marie Steinerová

Stáří

Poslední výstavou loňského roku, která běží až do konce letošního února (pokud jste ještě nestihli, tak doporučuji stihnout), bylo Stáří: O vztahu dvou generací. Toto téma je velmi rozsáhlé a v současné společnosti uctívající kult mládí stále palčivější. 

Grafika: Alexandra Šliková

Anotace: Proč jsou aspekty spojené se životem ve vyšším věku ve společnosti tak neviditelné a jak můžeme citlivě přispět k jejich zviditelnění? Jak podpořit mezigenerační sdílení a předávání zkušenosti, nalézt společný dialog a zvolit strategii kulturní instituce, která přispívá k boji za plnohodnotné strárnutí. 

V českém prostředí převažuje vnímání stárnutí jako hrozby nebo obecně fenoménu, kterému je třeba se bránit. Nepřítomnost tématu stáří a umírání ve veřejné debatě ostře kontrastuje s demografickými změnami. Současná rychlost, rychlá spotřeba a tlak na okamžitý výkon, jež zejména u lidí ve vyšším věku, kteří ztrácejí své místo ve společnosti i schopnost se v ní orientovat, mohou vést k radikálnímu poklesu sebevědomí i smyslu života.

Kurátorka a autorka koncepce programu | Martina Johnová

Spolupráce a odborná konzultace | Zuzana Jakalová (display.cz), Lucie Galčanová (FSS MUNI)

Architekt výstavy | Filip Krampla

Vizuální design | Alexandra Šliková

Autoři koncepce doprovodného programu | Hanka Kokšalová, Barbora Kropáčková, Elpida o. p. s., Reneta Kutinová Vášová (Hospic Litoměřice)

Spolupracující umělci | Kristýna Fingerlandová, Barbora Dayef, Jana Švecová a Lucie Králíková, Sláva Sobotovičová, Anna Štěpanovičová, Sláva Sobotovičová

Oproti více odbornému doprovodnému programu Slunečního města, mělo Stáří doprovodný program spíše praktický. Mohli jste tak dorazit na celou řadu workshopů, kde zástupci starší generace předávali své znalosti těm mladším. Pletlo se, modely lodí se dostávaly do skleněných lahví nebo se háčkovalo. Atmosféra skvělá, lidi báječní. Tím bych uzavřel sekci výstav, která byla letos opravdu bohatá.

Trans Europe Halles

Jednou z nejzásadnějších událostí pro nás pak bylo datum 18. 5. 2019, kdy jsem byli oficiálně přijati do evropské kulturní sítě Trans Europe Halles, která sdružuje nezávislé kulturní subjekty po celé Evropě. Cílem mezinárodní sítě je výměna zkušeností, vzdělávání, vzájemná podpora a spolupráce na kulturních projektech. Ač se to možná nezdá, je to pro nás velký krok. Definitivně jsme tím potvrdili, že to s naší činností myslíme opravdu vážně a chceme, aby bylo Ústí na evropské kulturní mapě jasně vidět. Jsme jednou ze pěti organizací, které se do tohoto uskupení z České republiky zatím dostaly.

Časopis Hraničář

I letos vyšel během Léta na ulici časopis Hraničář shrnující naše témata a činnost napříč celým rokem. Už potřetí. Opět jsme ho posunuli zase o kousek dál – grafickým zpracováním dvojice Marek Fanta + Magdaléna Gurská, ale i samotným obsahem. Přispěli do něj například Ondřej Trhoň, Karel Veselý, Miloslav Kolenatý nebo Petr Kuneš. Časopis nám nemilosrdně ubývá, takže pokud jste si svůj výtisk ještě nevyzvedli, neváhal bych. Případně si ho můžete projít přímo ZDE online (ale papír je papír, žejo):

Foto: Tomáš Lumpe

Program

Vybírat tu to nejlepší z minulého roku by mohla být parádní práce na prodloužený víkend, takže to raději nechám na vašem vlastním posouzení. Za nás jen klasicky vypíchnu naši vlastní produkci.

Léto na ulici – posunuli jsme vloni termín o týden, což se ukázalo jako skvělý tah, protože jsme měli před Hraničářem plno skoro celých 14 dnů. Ohromně nás to potěšilo a už teď (obzvlášť v těchto lednových dnech) se těšíme, až si s vámi zase dáme drink na letní ulici u nějakého fajn koncertu.

Foto: Tomáš Lumpe

Rodinný festival – každoroční boj o návštěvníky byl tentokrát vyhrocen ještě navíc Ústeckým půlmaratonem. Nakonec ale program pro tvořivé děti a zvídavé rodiče přilákal dostatek lidí, kteří kromě interaktivního prostředí naší galerie mohli navštívit např. koncert hudební skupiny Bombarďák.

Foto: Tomáš Lumpe

FIK – čtvrtý ročník stále populárnějšího festivalu ilustrace a komiksu nám pomalu přerůstá přes hlavu a rozrůstá se po Ústí. Letos jsme doprovodnými výstavami obsadili i nedaleké Fitness centrum pro ženy nebo coworkingové centrum Central Node, kde se usadila i nejnovější větev festivalu zaměřená (nejen) na grafiku u videoher. Více o FIK zde.

Digitalizovali jsme

A nakonec to nejlepší. Naše stará promítací technika nás v mnoha směrech velmi omezovala. Ať už tím, co jsme mohli našim divákům nabídnout nebo tím, v jaké kvalitě. Už delší dobu jsme proto hledali možnosti, jak naše kino digitalizovat. Prvním krokem bylo podání dotační žadosti o investiční prostředky u  Státního fondu kinematografie, který naši digitalizaci podpořil částkou 800 000 Kč. Zbývající část celkové investice, jež nakonec činila 1 560 910 Kč jsme museli sehnat z jiných zdrojů. Vůbec ne jednoduchá záležitost, protože rozpočet Hraničáře je každoročně napjatý k prasknutí. 

V říjnu jsme proto rozjeli na HitHitu kampaň pro digitalizaci Hraničáře. Minimální potřebná částka, abychom o digitalizaci mohli alespoň uvažovat, byla 400 000 Kč. Nakonec se vybralo 579 755 Kč. Úžasný výsledek, který nám vehnal slzy do očí. Jednak jsme mohli náš technologický upgrade skutečně dotáhnout, ale hlavně jste nám dali najevo, že v tom, co děláme, vidíte smysl a že stojíte za námi. Za to vám patří ohromné díky. 

Závěrem

Nový rok před námi, kino digitalizované (už jen ladíme drobné mouchy), program natřískaný, natěšenost na další éru našeho fungování ohromná. Doufáme, že se s vámi budeme v roce 2020 potkávat stejně často jako v roce uplynulém, ale budeme radši, když to bude častěji. Vybírat je z čeho a kdyby (pro vás) nebylo, dejte nám vědět a my se s tím pokusíme něco udělat. Ať se daří!

Za tým Hraničáře,

Lukáš Pokorný