Kopytem sem kopytem tam
V roce 1988 režisérka Věra Chytilová oslovila diváky výraznou generační tragikomedií, jejímiž hrdiny byli tehdejší třicátníci. Protagonisty sžíravého skupinového portrétu je parta přátel, která se baví popíjením, rozličnými žertíky a citově nezávaznými sexuálními dobrodružstvími. Kontrolor Pepe (Tomáš Hanák), veterinář Dědek (Milan Šteindler) a provozní František (David Vávra) jsou finančně zajištění a užívají si se svými podobně rozvernými přítelkyněmi života – ovšem jen do okamžiku, kdy furiantský Pepe zkolabuje a skončí v nemocnici. Zjistí se, že jeden člen party je HIV pozitivní – a dosavadní radostně sdílená promiskuita zahajuje paranoidní rozklad dříve přátelských vztahů…
Téměř šedesátiletá Věra Chytilová, která se podílela na scénáři Pavla Škapíka, ve filmu neomylně pranýřovala nejen mravní marasmus konce osmdesátých let, ale i nekompatibilní vztahy mezi muži a ženami, které patří ke klíčovým tématům jejích filmů. Terčem režisérčina nesmlouvavě pronikavého odsudku se nestaly jen zacyklené oficiální struktury, ale i nová, okázale nonkonformní generace, která se potýká s nudou, odcizením, amoralitou a duchovní prázdnotou. Kongeniální spolupracovníky našla Chytilová v členech pražského divadla Sklep, kteří s plným nasazením ztvárnili hlavní hrdiny vyprávění, svobodně disponující jejich vlastní sarkastickou poetikou. (Národní filmový archiv)
Československý kandidát na Oscara pro nejlepší cizojazyčný film za rok 1989 je dalším z řady snímků, které se díky finanční podpoře manželů Milady a Eduarda Kučerových dočkaly nové digitální podoby. Digitalizace filmu byla realizována ve společnostech UPP a Soundsquare a ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem audiovize. Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativ obrazu a originální negativ zvuku uložené v Národním filmovém archivu. (MFF Karlovy Vary)
V roce 1988 režisérka Věra Chytilová oslovila diváky výraznou generační tragikomedií, jejímiž hrdiny byli tehdejší třicátníci. Protagonisty sžíravého skupinového portrétu je parta přátel, která se baví popíjením, rozličnými žertíky a citově nezávaznými sexuálními dobrodružstvími. Kontrolor Pepe (Tomáš Hanák), veterinář Dědek (Milan Šteindler) a provozní František (David Vávra) jsou finančně zajištění a užívají si se svými podobně rozvernými přítelkyněmi života – ovšem jen do okamžiku, kdy furiantský Pepe zkolabuje a skončí v nemocnici. Zjistí se, že jeden člen party je HIV pozitivní – a dosavadní radostně sdílená promiskuita zahajuje paranoidní rozklad dříve přátelských vztahů…
Téměř šedesátiletá Věra Chytilová, která se podílela na scénáři Pavla Škapíka, ve filmu neomylně pranýřovala nejen mravní marasmus konce osmdesátých let, ale i nekompatibilní vztahy mezi muži a ženami, které patří ke klíčovým tématům jejích filmů. Terčem režisérčina nesmlouvavě pronikavého odsudku se nestaly jen zacyklené oficiální struktury, ale i nová, okázale nonkonformní generace, která se potýká s nudou, odcizením, amoralitou a duchovní prázdnotou. Kongeniální spolupracovníky našla Chytilová v členech pražského divadla Sklep, kteří s plným nasazením ztvárnili hlavní hrdiny vyprávění, svobodně disponující jejich vlastní sarkastickou poetikou. (Národní filmový archiv)
Československý kandidát na Oscara pro nejlepší cizojazyčný film za rok 1989 je dalším z řady snímků, které se díky finanční podpoře manželů Milady a Eduarda Kučerových dočkaly nové digitální podoby. Digitalizace filmu byla realizována ve společnostech UPP a Soundsquare a ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem audiovize. Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativ obrazu a originální negativ zvuku uložené v Národním filmovém archivu. (MFF Karlovy Vary)
