Heimatcore
Ve sbírce Heimatcore se Tomáš Cidlina transformoval ve vypravěče příběhů jménem Moos Loos. Vytvořil koncept topografické poezie věnované českému pohraničí a svou sbírku rozdělil do tří částí nazvaných Strach, Hnus a Naděje. Vybírá si různá místa severních Čech, ve kterých si nechal vyprávět o místních odsunových hororech, o tragikomickém a rozpačitém dosídlování a exploataci krajiny. V poslední části knihy hledá východisko pro sebe, pro zaniklé obce, kostely i hřbitovy. Přemýšlí o tom, jestli nás jednou místní půda přijme nebo vyzvrací. Hledá naději, která se může zrodit pouze z naprosté upřímnosti. Poetické i mrazivé texty oscilují mezi historickými prameny, vzpomínkami, fabulacemi a syrovou autoterapií.
Ve sbírce Heimatcore se Tomáš Cidlina transformoval ve vypravěče příběhů jménem Moos Loos. Vytvořil koncept topografické poezie věnované českému pohraničí a svou sbírku rozdělil do tří částí nazvaných Strach, Hnus a Naděje. Vybírá si různá místa severních Čech, ve kterých si nechal vyprávět o místních odsunových hororech, o tragikomickém a rozpačitém dosídlování a exploataci krajiny. V poslední části knihy hledá východisko pro sebe, pro zaniklé obce, kostely i hřbitovy. Přemýšlí o tom, jestli nás jednou místní půda přijme nebo vyzvrací. Hledá naději, která se může zrodit pouze z naprosté upřímnosti. Poetické i mrazivé texty oscilují mezi historickými prameny, vzpomínkami, fabulacemi a syrovou autoterapií.
