22. 9. — 17. 11. 2023

Hlavním katalyzátorem prudkého průmyslového rozvoje Ústeckého kraje bylo hnědé uhlí. Jeho těžba a doprava zásadně proměnila infrastrukturu železničních tratí pod Krušnými horami. Současně projednávaná vysokorychlostní trať na území České republiky by měla zefektivnit pohyb zboží a osob napříč Evropskou unií. Tato trať, stejně jako tratě vznikající na počátku průmyslové revoluce, zásadně ovlivní život i ráz severu Čech na mnoho dalších dekád. V narativu ekonomického růstu i ve světle současných planetárních krizí je ve vzduchu cítit klid před bouří. Nacházíme se v mezičase velkých změn. Bude vysokorychlostní trať naplánována tak, aby přinesla do našeho strukturálně postiženého regionu pozitivní změny?

David Flek a Štěpán Flekna aktuálně působí v ateliéru Grafického designu 2 na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Oba jsou velkými příznivci železniční dopravy, což se promítá i do mnoha vlastních a společných projektů. Mezi jejich nedávnou spolupráci patří napřiklad fanzin Krušnohor, který čtenáře provází unikátními nádražními prostory a krajinou pod Krušnými horami.

Veřejný sál Hraničář a Statutární město Ústí nad Labem se společně podílí na připomenutí a oživení bohaté ústecké historie a dnes již zapomenutých míst. Akce je součástí projektu Forget Heritage, jehož cílem je prohlubovat identitu měst ve střední Evropě, připomínat jejich unikátní minulost a navazovat spolupráci s dalšími partnerskými městy. Venkovní projekce bude probíhat každý den mezi 21—24 hodin před vstupem do budovy Veřejného sálu Hraničář.

grafická podoba: Magdaléna Gurská

2. 6. — 22. 9. 2023

Monumentální dílo výtvarníka Miroslava Houry zdobící někdejší fasádu ústeckého magistrátu pokrývá plochu 450 m2 a jedná se tak o největší mozaiku v Evropě. Unikátní je také vznik samotné mozaiky. Autor musel jednotlivé výjevy kreslit v poměru jedna ku jedné a práce mu zabrala téměř čtyři měsíce.
Vlivem politických okolností také mozaika prošla úpravami, kterých si málokdo na první pohled všimne. Hourovu mozaiku završují letící holubice a postavy dětí.

Autorka Vanda Michalská se tak rozhodla přizvat k projektu děti z Krásného Března, aby ukázaly, kde v jejich okolí je jejich pomyslná zeď magistrátu a jaký příběh o vysvobození a vítězství by zvolily ony. Pod vedením Vandy Michalské vznikl workshop, během kterého se děti seznámily s příběhem mozaiky a zareagovali svoji vlastní verzí výzdoby veřejného prostoru.

Vanda Michalská je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze a věnuje se novým médiím. Dlouhodobě se angažuje v edukaci v oblasti krátkého filmu a multimédií. Spolupracovala například na workshopech pro děti s Libuší - ekologickým a kulturním centrem v Janově. Je jednou z členek tvůrčího kolektivu Speed Date.

Veřejný sál Hraničář a Statutární město Ústí nad Labem se společně podílí na připomenutí a oživení bohaté ústecké historie a dnes již zapomenutých míst. Akce je součástí projektu Forget Heritage, jehož cílem je prohlubovat identitu měst ve střední Evropě, připomínat jejich unikátní minulost a navazovat spolupráci s dalšími partnerskými městy. Venkovní projekce bude probíhat každý den mezi 21—24 hodin před vstupem do budovy Veřejného sálu Hraničář.

17. 3. — 18. 6. 2023

Potok, který není vidět. Teče pod našima nohama, v místech, kde o něm už málokdo ví. Dříve si razil cestu centrem města. Postupně se začal zatrubňovat. K zatrubnění největšího úseku došlo po odstřelu domů v Masarykově ulici – nedaleko Hraničáře.

Aktuálně se do tunelu potok dostává před fotbalovým stadionem. Za Městskými lázněmi potok opět vytéká na povrch, aby se po několika desítkách metrů dostal kanálem pod budovu Spolchemie a následuje další, tentokrát již pouze 300metrový tunel pod železniční stanicí Ústí nad Labem západ. Za tímto tunelem Klíšský potok končí a vlévá se zleva do Bíliny. Tuto trasu u prozkoumala dvojice Jan Glín a Alexandra Šliková. Díky nim se tak můžete podívat na cestu Klíšského potoka. Dolů. Pod povrch. Setkali se se skrytými útrobami města zahalenými do tmy a mokra, ale také s podzemní kolonií spících pavouků.

Jan Glín  se věnuje volnému umění, vlakovým dobrodružstvím a tuláctví. Alexandra Šliková se zabývá grafickým designem, autorskou textilní tvorbou a již několikrát spolupracovala na podobě časopisu Hraničář. Autoři aktuálně žijí a tvoří v Ústí nad Labem. Společně stojí za knihou Riding The Beast of Europe, která v loňském roce vyhrála třetí ročník soutěže Book in Progress.

13. 5. — 15. 9. 2022

Interaktivní projekce Améba reaguje na nešťastnou událost, jež se stala počátkem šedesátých let ve spojitosti s veřejnými bazény v Ústí nad Labem. Pravděpodobně po pravidelných návštěvách plaveckých kurzů v lázních Dr. Vrbenského na Střekově v letech 1962 až 1965 zemřelo šestnáct lidí na zánět mozkových blan. Jako příčinu epidemiologové a mikrobiologové po několika letech výzkumu uvedli výskyt patogenních měňavek (améb) ve vodě. V reakci na příběh spojený s ústeckou epidemií, jež se zároveň stal impulsem k celosvětovému intenzivnímu výzkumu nové skupiny potenciálních patogenů, vznikla venkovní projekce s herními prvky. Divák je vtažen do herního prostoru vodní hladiny, kde se k němu po delším postávání přibližují parazitologické bakterie a na základě své interakce plní úkol vyhnat améby z vody ven. Hráči a hráčky se mohou ponořit do pomyslného snu představ a zamyslet se nad tím, jak nám současný svět odhaluje to, že hry neslouží k tomu, aby nám dávaly co chceme, ale aby změnily to, po čem a jak toužíme.

Klára Vlachová a Natálie Portíková studují v Ateliéru designu a digitálních technologií na pražské UMPRUM

19. 3. ― 10. 5. 2022

Ďábel se skrývá v detailu. Uskupení architektury, společenství individualit na severu (ne)Čech. Území plné roztodivných událostí, které slouží jako častá analogie k deskripci pokusů, jak se něco chtělo, ale dopadlo to jako vždycky. Místní mají specifickou odvahu, aby zde stále setrvali. Trpělivě tu uctívají tunelové vidění, protože pokud by odhlédli od každodennosti, zbláznili by se. V Ústí je totiž už dorelativizováno. Pokud přeci neopravíte díru v chodníku, nemůžete řešit urbanismus nebo sociální situaci.

Vizuální esej promítaná před Veřejným sálem Hraničář staví na absenci kompozičního celku jako ústředního vyprávění stejně jako život dnešních generací staví na tekutosti příběhů kolem. Odpovědi zůstávají nezodpovězeny a smíření s takovým stavem je normou.

Jiří Dvořák je fotografem a odborným asistentem v Ateliéru aplikované a reklamní fotografie FUD UJEP.

20. 8. ― 31. 12. 2021

Interaktivní projekce Demo(u)lice reaguje na nechvalně proslulou asanaci historického jádra města Ústí nad Labem, jež probíhala v 70. a 80. letech 20. století. Dne 23. února 1980 bylo srovnáno se zemí naráz rekordních devatenáct budov v rámci druhé etapy odstřelu bloku obytných činžáků a vil mezi Masarykovou a Churchillovou ulicí. Historické budovy tak uvolnily místo pro stavbu nevzhledných paneláků, nákupního střediska či objektu tehdejšího hotelu Vladimír.

Zmiňovanou demolici historické části města s nadsázkou přenášíme do prostředí počítačové hry Tetris, ve které je patrný princip budování a následné demolice za účelem výstavby dalších  objektů. Stále nové a nové herní bloky jsou skládány do jedné řady a poté odstraněny a  nahrazeny dalšími. Nekonečný cyklus herních dílků, nad kterými vítězíme pouze jejich destrukcí, je  tomu však stejně i s historickými stavbami? Bylo výhrou se jich zbavit a vystavět budovy nové,  “lepší” v duchu tehdejšího režimu?

Nejen stavby padlé 23. února 1980 se staly herními objekty legendární hry Tetris, ve které se jich  můžete paradoxně opět zbavit, abyste vyhráli, nebo naopak máte v této hře možnost obětovat  vaše vítězství a pomyslně vystavět novou část Ústí nad Labem z budov, které v ulicích města již nespatříte.

––

Lucie Hyšková, Alexandra Naušová a Petr Kubáč studují na Fakultě umění a designu UJEPv Ústí nad Labem. Jejich společnou uměleckou tvorbu spojuje práce s fotografií, videem a instalací. Lucie Hyšková (*1996) studuje obor Aplikovaná a reklamní fotografie, Petr Kubáč (*1995) a Alexandra Naušová (*1996) působí v ateliéru Digitální média. Vzájemná souhra a využití propojení nových technologií s klasickou fotografií se odrazily v realizaci již dvou společných projektů pod vedením kurátorek z platformy 3Kurátorky v prostorách karlínské Invalidovny. První dílo představili během Grand openingu Invalidovny. Světelná instalace Čas/prostor (2019) složená z fotografií zachycující různá časová období objektu, roztříštěná do jednotlivých fragmentů a následně splývající v jeden nejasný celek jako symbol nejisté budoucnosti. Druhá instalace s názvem Cítíš se svobodněji? (2019) prezentována na výstavě Svoboda hledala odpověď právě na tuto lapidární otázku skrze fotografie potetovaných těl s tématikou evokující svobodu. Dalším ze společných projektů, který vznikl také pod záštitou uskupení 3Kurátorky pro jejich výstavní projekt RE-?, byl fotografický soubor Z obýváku do kuchyně (2020). Autoři reagovali na aktuální epidemiologickou situaci, její vliv na tvorbu a zaznamenávání zážitků. Jejich dosud posledním kolektivním počinem byla výstava Identita věcí (2020), jež na dvou plochách Billboart Gallery reflektuje fenomén odloženého, avšak často funkčního nábytku a bytových doplňků.

9. 7. 2021 ― 19. 8. 2021

Projekce Byla Porta – byla by Trampská reaguje na nejproslulejší hudební festival Porta, jehož první ročník se uskutečnil v roce 1967 v Ústí nad Labem. Přestože se jedná o festival se zaměřením na country a folk muziku, je s ním neodmyslitelně spjat specifický životní styl – trampování. A právě jím jsou inspirovány promítané obrazy. V jeden moment zaniklý a následně zase obnovený festival ožívá v místech s podobným osudem, na zelených, na první pohled neproblematických plochách ve městě, jež mají společný charakter – jsou bez využití přehlížena a čekají na naplnění osudem. Prostřednictvím projekce autoři vtahují tato místa zdánlivě do centra dění, dostávají dočasně nový účel a pomyslně se do nich vrací život.

Lucie Hyšková, Alexandra Naušová a Petr Kubáč studují na Fakultě umění a designu UJEPv Ústí nad Labem. Jejich společnou uměleckou tvorbu spojuje práce s fotografií, videem a instalací. Lucie Hyšková (*1996) studuje obor Aplikovaná a reklamní fotografie, Petr Kubáč (*1995) a Alexandra Naušová (*1996) působí v ateliéru Digitální média. Vzájemná souhra a využití propojení nových technologií s klasickou fotografií se odrazily v realizaci již dvou společných projektů pod vedením kurátorek z platformy 3Kurátorky v prostorách karlínské Invalidovny. První dílo představili během Grand openingu Invalidovny. Světelná instalace Čas/prostor (2019) složená z fotografií zachycující různá časová období objektu, roztříštěná do jednotlivých fragmentů a následně splývající v jeden nejasný celek jako symbol nejisté budoucnosti. Druhá instalace s názvem Cítíš se svobodněji? (2019) prezentována na výstavě Svoboda hledala odpověď právě na tuto lapidární otázku skrze fotografie potetovaných těl s tématikou evokující svobodu. Dalším ze společných projektů, který vznikl také pod záštitou uskupení 3Kurátorky pro jejich výstavní projekt RE-?, byl fotografický soubor Z obýváku do kuchyně (2020). Autoři reagovali na aktuální epidemiologickou situaci, její vliv na tvorbu a zaznamenávání zážitků. Jejich dosud posledním kolektivním počinem byla výstava Identita věcí (2020), jež na dvou plochách Billboart Gallery reflektuje fenomén odloženého, avšak často funkčního nábytku a bytových doplňků.

12. 3. 2020 ― 5. 6. 2020

Videoprojekce umožňuje nahlédnout do nitra země, pracuje s prohozením perspektiv a zmatením směrů, kde se v jednom víru mísí minulost, přítomnost i budoucnost. Co najdeme, když budeme kopat příliš dlouho? Hluboký čas zhmotněný ve vrstvách hornin se stáčí červí dírou do krajin budoucnosti, nad jejichž růstem možná nemáme žádnou moc. A přece tu stojí můstky, lanka a podpěry. Kdo se stará o svět naruby?

BCAA system je polyfunkční kolektiv existující na pomezí současné alternativní hudby, umění a teorie. Jejich projekty volně přetékají mezi kategoriemi – umělecká skupina – hudební label – AV studio – DJ crew, které využívají jako katalyzátory společenských změn. #kolektivita #komunita #non-genre #noborders

15. 11. 2019 ― 2. 2. 2020

Umělec Jiří Hölzel žije v Ústí nad Labem již desátým rokem. Vnímá ho jako místo s velkým potenciálem, avšak bez jakékoliv vize a jasného směřování. V projekci vidíme část města vytvořeného v počítačové hře Cities Skyline, která dokáže skrze sofistikované mechanismy simulovat budování městské infrastruktury a reagovat na reálné potřeby obyvatel jako například propracovanost veřejné dopravy, komunikačních sítí, dostupnost sociálních a zdravotních služeb, kulturních a vzdělávacích institucí i kvalitu životního prostředí. V reakci na hráčovi snahy o zajištění prosperity a zvýšení progresivity města se hra dynamicky vyvíjí. Autor nastavuje výchozí situaci, ale nenaplňuje herní rámec hraní a ponechává město bez jakékoliv další kontroly, aby předvedl, jak vypadá vývoj města bez kompetentních zásahů.

Jiří Hölzel vystudoval v ateliéru Interaktivních médií na Fakultě umění a designu UJEP, kde pokračuje v doktorském studiu. Média a technologie, které jsou součástí jeho uměleckých projektů, využívá jako katalizátory společenských změn.

6. 9. ― 14. 11. 2019

Martin Raudenský vystupuje se svou intuitivní kresbou mimo plochu papíru a inspiruje se tématy vody, řeky a přístavu, které jsou s městem Ústí nad Labem neodmyslitelně spjaty. Autor představuje specifickou techniku animovaného filmu, a to totální animaci. Totální animace se vyznačuje neustálými proměnami, proto i tyto krátké sekvence a etudy budou v průběhu trvání přibývat a ukazovat různé mizející, volně abstrahované vodní i vzdušné proudy.

Martin Raudenský reflektuje problematiku umění grafiky nejen v práci teoretické a pedagogické, ale věnuje se i vlastní výtvarné tvorbě. V posledních letech byl pravidelně zastoupen na řadě významných výstav v oblasti knižní tvorby, grafického designu a ilustrace (Bienále Brno, Bienále ilustrací Bratislava, Buch Kunst Hamburg, Photography & the Artist Book New York).

V roce 1999 spoluzaložil skupinu grafického designu „Rizoto“. Skupina se věnuje projektům na hranici užitého designu a vizuálního umění, často cíleným mimo tradiční galerijní provoz (intervence do veřejného prostoru, interaktivní počítačové animace, komiks apod.).

24. 5. ― 3. 9. 2019

Interaktivní videoprojekce k příležitosti 700. výročí založení hradu Střekov nás provádí sedmi scénami, které se volně inspirují historickými událostmi této významné ústecké památky. Klára Míčková a Štěpán Kovář propojují video, fotografii, virtuální realitu, počítačovou animaci a simulaci pomocí nových technologií. Důležitým prvkem jejich instalace je interakce s divákem, kterému tak dávají přímou možnost vstupovat do jejich uměleckého díla.

5. 3. ― 23. 5. 2019

Snažíme se poukázat na díla z nedávné historie, jimž se prakticky nevěnuje žádná pozornost a často bez důvodu zanikají, ať již působením času, vandalů nebo jsou necitlivě nahrazena novými fasádami. Umění má spolu s námi obydlet místo, avšak s odstraněním socialistické náhrady starého duchovního rozměru jinou mizí především její významová střediska. V Ústí nad Labem nalezneme řadu uměleckých mozaikových realizací - nejslavnější a největší je mozaika Miroslava Houry na Mírovém náměstí. Mezi další severočeské umělce tvořící též mozaiky byl i umělec Petr Menš. V roce 1986 vytvořil mozaiku, která zobrazuje abstrahující pohled na tehdejší Severočeský kraj s výraznou linií řeky Labe. Nádherná monumentální mozaika byla v roce 2018 odstraněna z veřejného prostoru města Ústí nad Labem. Nová projekce vizuálního umělce Jana Šrámka znovu připomíná příběh umění velkého gesta.

Jan Šrámek (*1983, Praha) je vizuální umělec, ilustrátor a pedagog. Ve své tvorbě se zabývá převážně experimenty s animovaným filmem, s vektorovou grafikou, zabývá se ilustrací a zkoumáním vztahu mezi statickým a pohyblivým obrazem. Autor ilustrací a spoluautor publikací Pražské vize (2018), Zvláštní okolnosti (2017), Pionýři a roboti (2016). Jeho práce byly prezentovány v galeriích a na festivalech například v Londýně, New Yorku, Amsterdamu, Soulu, Pekingu. V roce 2014 se podílel na realizaci československého pavilonu na bienále architektury v Benátkách.

16. 11. ― 12. 12. 2018

Umělecká dvojce David Böhm a Jiří Franta připravili pro zahájení projektu Forget Heritage netradiční videoprojekci, která vnímavému divákovi nabízí nápovědu a nový příběh o nejšikmější věži ve střední Evropě. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru města Ústí nad Labem se šedesát pět metrů své výšky se vychyluje od svislé osy. Naklonění věže způsobilo spojenecké bombardování v dubnu 1945. David Böhm a Jiří Franta pomocí kresby a komiksového příběhu oživí tradiční historické souvislosti spojené se 60 Ústeckými NEJ.

Zahájení projektu Forget Heritage proběhlo v pátek 16. listopadu 2018 v 19:00 souběžně se zahájením Festivalu ilustrace a komiksu (FIK).