Chrámy peněz
Chrámy peněz – postmoderní architektura českých bankovních domů a spořitelen v 90. letech
Procházku a následnou debatu o architektuře bankovních domů z devadesátých let povedou kunsthistoričky Jana Pavlová, autorka knihy Chrámy peněz zaměřující se na interpretaci architektonické postmoderny a Šárka Svobodová, členka brněnské platformy 4AM Fóra pro architekturu a média, která se ve své výzkumné činnosti soustředí na podoby spolupráce umělců s architekty jako ideového, ale i hmotného dědictví poválečné architektury a jeho možné záchrany.
V 16.00 sraz u České Národní Banky
Po 17.00 uvedení knihy v Galerii Hraničář
Vstupné dobrovolné
Kniha Chrámy peněz se zabývá bankovními domy a spořitelnami z devadesátých let minulého století jako architektonickými monumenty, které zpřítomňují avantgardní étos transformace společnosti po pádu totalitního režimu a budování nového demokratického státu v režii Václava Havla a Václava Klause. Dnes jsou již tyto stavby, které patří mezi ojedinělé zástupce architektonické postmoderny, neodmyslitelnou součástí genia loci mnoha českých měst, kde reprezentují paměťovou vrstvu, která ovšem často rychle a nenávratně mizí pod nánosy rekonstrukcí.
Samotné uvedení knihy bude předcházet komentovaná procházka přibližující okolnosti vzniku dvou významných ústeckých “chrámů peněz” z devadesátých let – České národní banky od architekta Michala Gabriela (1990-1994) a Komerční banky architekta Vladimíra Nováka (1993-1997).
Jak se oba architekti vypořádali s historickým kontextem Kostelního náměstí, kde jejich stavby musely konkurovat takovým dominantám jako byl gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie či klášter s barokním kostelem sv. Vojtěcha od slavného italského architekta Ottavia Broggia? Byla pro ně důležitá při hledání vlastního uměleckého výrazu místní architektonická tradice? Považovali se za představitele postmoderní architektury? Proč se pro ně novodobým “neokázalým” reprezentativním jazykem stal odkaz na meziválečný funkcionalismus? Jakým způsobem se snažili propojit architekturu s uměním? Jak dnes s odstupem dokážeme zhodnotit roli, kterou tyto stavby po revoluci sehrály v rehabilitaci kulturně-duchovního prostoru ústeckého historického centra?
Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět během procházky, které se osobně zúčastní i architekt Michal Gabriel. Trasa povede od České Národní Banky přes Mírové náměstí, kde se zastavíme u některých dalších bankovních domů, ať už těch historických, tak novodobějších. U Komerční banky Vladimíra Nováka se dostaneme i do interieru, kde kromě bankovní dvorany, nahlédneme do zasedací místnosti a kanceláře ředitele. Následně se přesuneme do Galerie Hraničář, kde bude probíhat představení knihy s diskusí.
Chrámy peněz – postmoderní architektura českých bankovních domů a spořitelen v 90. letech
Procházku a následnou debatu o architektuře bankovních domů z devadesátých let povedou kunsthistoričky Jana Pavlová, autorka knihy Chrámy peněz zaměřující se na interpretaci architektonické postmoderny a Šárka Svobodová, členka brněnské platformy 4AM Fóra pro architekturu a média, která se ve své výzkumné činnosti soustředí na podoby spolupráce umělců s architekty jako ideového, ale i hmotného dědictví poválečné architektury a jeho možné záchrany.
V 16.00 sraz u České Národní Banky
Po 17.00 uvedení knihy v Galerii Hraničář
Vstupné dobrovolné
Kniha Chrámy peněz se zabývá bankovními domy a spořitelnami z devadesátých let minulého století jako architektonickými monumenty, které zpřítomňují avantgardní étos transformace společnosti po pádu totalitního režimu a budování nového demokratického státu v režii Václava Havla a Václava Klause. Dnes jsou již tyto stavby, které patří mezi ojedinělé zástupce architektonické postmoderny, neodmyslitelnou součástí genia loci mnoha českých měst, kde reprezentují paměťovou vrstvu, která ovšem často rychle a nenávratně mizí pod nánosy rekonstrukcí.
Samotné uvedení knihy bude předcházet komentovaná procházka přibližující okolnosti vzniku dvou významných ústeckých “chrámů peněz” z devadesátých let – České národní banky od architekta Michala Gabriela (1990-1994) a Komerční banky architekta Vladimíra Nováka (1993-1997).
Jak se oba architekti vypořádali s historickým kontextem Kostelního náměstí, kde jejich stavby musely konkurovat takovým dominantám jako byl gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie či klášter s barokním kostelem sv. Vojtěcha od slavného italského architekta Ottavia Broggia? Byla pro ně důležitá při hledání vlastního uměleckého výrazu místní architektonická tradice? Považovali se za představitele postmoderní architektury? Proč se pro ně novodobým “neokázalým” reprezentativním jazykem stal odkaz na meziválečný funkcionalismus? Jakým způsobem se snažili propojit architekturu s uměním? Jak dnes s odstupem dokážeme zhodnotit roli, kterou tyto stavby po revoluci sehrály v rehabilitaci kulturně-duchovního prostoru ústeckého historického centra?
Na tyto a další otázky se pokusíme odpovědět během procházky, které se osobně zúčastní i architekt Michal Gabriel. Trasa povede od České Národní Banky přes Mírové náměstí, kde se zastavíme u některých dalších bankovních domů, ať už těch historických, tak novodobějších. U Komerční banky Vladimíra Nováka se dostaneme i do interieru, kde kromě bankovní dvorany, nahlédneme do zasedací místnosti a kanceláře ředitele. Následně se přesuneme do Galerie Hraničář, kde bude probíhat představení knihy s diskusí.
