Proč o práci v umění nepřemýšlíme jako o práci?
Na panelové diskuzi s pozvanými hosty a hostkami z kulturního sektoru se podrobněji seznámíme, co v praxi může znamenat zákon o statusu umělce a umělkyně. Zastavíme se také u toho, jakou podobu zákona chystá aktuálně ministerstvo kultury, ale společný prostor využijeme i na sdílení vlastních zkušeností s prací z kultury.
Zatímco v sociologii a politologii rezonuje pojem „postpráce”, reagující na očekávané proměny společnosti v budoucnu, na kulturní scéně se jen velmi pomalu dostáváme k tomu, abychom vůbec práci v kultuře za práci považovali. Postpráce může být užitečný pojem, protože se zaměřuje na přehodnocení klasické podoby práce, a to skrze zkrácení pracovní doby, základní nepodmíněný příjem nebo garanci pracovních míst. Lze o této koncepci uvažovat také v kontextu kulturní scény a o jak vzdálenou utopii se vůbec jedná?
Moderuje:
kulturní publicistka a kurátorka Anna Remešová
Anna Remešová vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a byla členkou Ateliéru bez vedoucího. V minulosti pracovala jako editorka časopisu o výtvarném umění Artalk a jako kurátorka etc. galerie v Praze, kde společně s umělkyní Alžbětou Bačíkovou vedla dlouhodobý výzkumný projekt věnovaný dokumentarismu v současném pohyblivém obraze. Je členkou Kulturní a kreativní federace. Od roku 2020 studuje doktorandský program na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se věnuje výzkumu etnografických expozic v souvislosti s diskuzemi o dekolonizaci v kontextu východní Evropy. Dlouhodobě spolupracuje s Galerií Hraničář v Ústí nad Labem, kde společně s Martinou Johnovou kurátorovala skupinovou výstavu Poslední den stvoření (2020).
Jakub Bakule na konci doktorského studia politologie nastoupil jako analytik na Ministerstvo kultury. Zde se následně stal hlavním autorem Státní kulturní politiky, Strategie rozvoje kulturních a kreativních odvětví a komponenty kultury Národního plánu obnovy. V současnosti se profesně podílí na strategickém rozvoji kultury v Praze. Je také prezidentem Kulturní a kreativní federace, která chce postupně poskytnout zastřešení pro celý sektor a skrze sdílené zastupování podpořit rozvoj kultury v ČR.
David Kořínek je umělcem a vysokoškolským pedagogem. Na Katedře dějin a teorie umění Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem působí od roku 2022, je zde také proděkanem pro vnější vztahy a internacionalizaci. Do roku 2022 byl vedoucím katedry Centrum audiovizuálních studií na FAMU v Praze. Pracoval jako dramaturg v České televizi, s kterou dlouhodobě spolupracuje jako režisér. Od roku 2007 je členem umělecké skupiny Rafani, zabývá se teorií pohyblivého obrazu vzhledem k vizuálnímu umění, je autorem odborných textů v uměleckých časopisech a sbornících.
Hana Řičicová je novinářka a moderátorka Českého rozhlasu Radia Wave, dříve připravovala Podcast týdeníku Respekt. Jako doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK se věnuje vykořisťování a prekarizaci českého novinářstva. Je spoluzakladatelkou spolku Ženy v médiích a působí v iniciativě Nadšením nájem nezaplatíš, která se zasazuje o zviditelnění pracovních podmínek kulturních publicistů a publicistek a jejich sdružování.
Michal Somoš absolvoval kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Působil v Divadle Pôtoň jako produkční a producent, v letech 2006 – 2011 jako výkonný ředitel. Třináct let žije v ČR, kde začínal jako freelancer – produkční, později také producent především v nezávislém divadle. Podílel se na inscenací dokumentárního divadla, live-cinema nebo současné opery a tance, na kterých spolupracoval s řežisérky Ivetou Ditte Jurčovou, Magdou Stojowskou a Petrou Tejnorovou a s režisérem Laurentem Festasem. S Petrou Tejnorovou a Terezou Ondrovou založili v 2018 Temporary Collective, který do roku 2022 provozně vedl. Zde produkoval také svůj zatím poslední projekt, live cinema inscenaci Putinovi agenti. Od roku 2011 spolupracoval s DAMU externě, později interně jako projektový manažer. Od roku 2021 je proděkanem pro studijní a pedagogické záležitosti a uměleckou činnost. Od roku 2023 žije v Ústí nad Labem.
Událost probíhá v rámci doprovodného programu výstavy v Galerii Hraničář s názvem Good Job!.
Na panelové diskuzi s pozvanými hosty a hostkami z kulturního sektoru se podrobněji seznámíme, co v praxi může znamenat zákon o statusu umělce a umělkyně. Zastavíme se také u toho, jakou podobu zákona chystá aktuálně ministerstvo kultury, ale společný prostor využijeme i na sdílení vlastních zkušeností s prací z kultury.
Zatímco v sociologii a politologii rezonuje pojem „postpráce”, reagující na očekávané proměny společnosti v budoucnu, na kulturní scéně se jen velmi pomalu dostáváme k tomu, abychom vůbec práci v kultuře za práci považovali. Postpráce může být užitečný pojem, protože se zaměřuje na přehodnocení klasické podoby práce, a to skrze zkrácení pracovní doby, základní nepodmíněný příjem nebo garanci pracovních míst. Lze o této koncepci uvažovat také v kontextu kulturní scény a o jak vzdálenou utopii se vůbec jedná?
Moderuje:
kulturní publicistka a kurátorka Anna Remešová
Anna Remešová vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a byla členkou Ateliéru bez vedoucího. V minulosti pracovala jako editorka časopisu o výtvarném umění Artalk a jako kurátorka etc. galerie v Praze, kde společně s umělkyní Alžbětou Bačíkovou vedla dlouhodobý výzkumný projekt věnovaný dokumentarismu v současném pohyblivém obraze. Je členkou Kulturní a kreativní federace. Od roku 2020 studuje doktorandský program na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se věnuje výzkumu etnografických expozic v souvislosti s diskuzemi o dekolonizaci v kontextu východní Evropy. Dlouhodobě spolupracuje s Galerií Hraničář v Ústí nad Labem, kde společně s Martinou Johnovou kurátorovala skupinovou výstavu Poslední den stvoření (2020).
Jakub Bakule na konci doktorského studia politologie nastoupil jako analytik na Ministerstvo kultury. Zde se následně stal hlavním autorem Státní kulturní politiky, Strategie rozvoje kulturních a kreativních odvětví a komponenty kultury Národního plánu obnovy. V současnosti se profesně podílí na strategickém rozvoji kultury v Praze. Je také prezidentem Kulturní a kreativní federace, která chce postupně poskytnout zastřešení pro celý sektor a skrze sdílené zastupování podpořit rozvoj kultury v ČR.
David Kořínek je umělcem a vysokoškolským pedagogem. Na Katedře dějin a teorie umění Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem působí od roku 2022, je zde také proděkanem pro vnější vztahy a internacionalizaci. Do roku 2022 byl vedoucím katedry Centrum audiovizuálních studií na FAMU v Praze. Pracoval jako dramaturg v České televizi, s kterou dlouhodobě spolupracuje jako režisér. Od roku 2007 je členem umělecké skupiny Rafani, zabývá se teorií pohyblivého obrazu vzhledem k vizuálnímu umění, je autorem odborných textů v uměleckých časopisech a sbornících.
Hana Řičicová je novinářka a moderátorka Českého rozhlasu Radia Wave, dříve připravovala Podcast týdeníku Respekt. Jako doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK se věnuje vykořisťování a prekarizaci českého novinářstva. Je spoluzakladatelkou spolku Ženy v médiích a působí v iniciativě Nadšením nájem nezaplatíš, která se zasazuje o zviditelnění pracovních podmínek kulturních publicistů a publicistek a jejich sdružování.
Michal Somoš absolvoval kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Působil v Divadle Pôtoň jako produkční a producent, v letech 2006 – 2011 jako výkonný ředitel. Třináct let žije v ČR, kde začínal jako freelancer – produkční, později také producent především v nezávislém divadle. Podílel se na inscenací dokumentárního divadla, live-cinema nebo současné opery a tance, na kterých spolupracoval s řežisérky Ivetou Ditte Jurčovou, Magdou Stojowskou a Petrou Tejnorovou a s režisérem Laurentem Festasem. S Petrou Tejnorovou a Terezou Ondrovou založili v 2018 Temporary Collective, který do roku 2022 provozně vedl. Zde produkoval také svůj zatím poslední projekt, live cinema inscenaci Putinovi agenti. Od roku 2011 spolupracoval s DAMU externě, později interně jako projektový manažer. Od roku 2021 je proděkanem pro studijní a pedagogické záležitosti a uměleckou činnost. Od roku 2023 žije v Ústí nad Labem.
Událost probíhá v rámci doprovodného programu výstavy v Galerii Hraničář s názvem Good Job!.
