Proč o práci v umění nepřemýšlíme jako o práci?
Na panelové diskuzi s pozvanými hosty a hostkami z kulturního sektoru se podrobněji seznámíme, co v praxi může znamenat zákon o statusu umělce a umělkyně. Zastavíme se také u toho, jakou podobu zákona chystá aktuálně ministerstvo kultury, ale společný prostor využijeme i na sdílení vlastních zkušeností s prací z kultury.
Zatímco v sociologii a politologii rezonuje pojem „postpráce”, reagující na očekávané proměny společnosti v budoucnu, na kulturní scéně se jen velmi pomalu dostáváme k tomu, abychom vůbec práci v kultuře za práci považovali. Postpráce může být užitečný pojem, protože se zaměřuje na přehodnocení klasické podoby práce, a to skrze zkrácení pracovní doby, základní nepodmíněný příjem nebo garanci pracovních míst. Lze o této koncepci uvažovat také v kontextu kulturní scény a o jak vzdálenou utopii se vůbec jedná?
Moderuje:
kulturní publicistka a kurátorka Anna Remešová
Anna Remešová vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a byla členkou Ateliéru bez vedoucího. V minulosti pracovala jako editorka časopisu o výtvarném umění Artalk a jako kurátorka etc. galerie v Praze, kde společně s umělkyní Alžbětou Bačíkovou vedla dlouhodobý výzkumný projekt věnovaný dokumentarismu v současném pohyblivém obraze. Je členkou Kulturní a kreativní federace. Od roku 2020 studuje doktorandský program na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se věnuje výzkumu etnografických expozic v souvislosti s diskuzemi o dekolonizaci v kontextu východní Evropy. Dlouhodobě spolupracuje s Galerií Hraničář v Ústí nad Labem, kde společně s Martinou Johnovou kurátorovala skupinovou výstavu Poslední den stvoření (2020).
David Kořínek je umělcem a vysokoškolským pedagogem. Na Katedře dějin a teorie umění Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem působí od roku 2022, je zde také proděkanem pro vnější vztahy a internacionalizaci. Do roku 2022 byl vedoucím katedry Centrum audiovizuálních studií na FAMU v Praze. Pracoval jako dramaturg v České televizi, s kterou dlouhodobě spolupracuje jako režisér. Od roku 2007 je členem umělecké skupiny Rafani, zabývá se teorií pohyblivého obrazu vzhledem k vizuálnímu umění, je autorem odborných textů v uměleckých časopisech a sbornících.
Jakub Bakule na konci doktorského studia politologie nastoupil jako analytik na Ministerstvo kultury. Zde se následně stal hlavním autorem Státní kulturní politiky, Strategie rozvoje kulturních a kreativních odvětví a komponenty kultury Národního plánu obnovy. V současnosti se profesně podílí na strategickém rozvoji kultury v Praze. Je také prezidentem Kulturní a kreativní federace, která chce postupně poskytnout zastřešení pro celý sektor a skrze sdílené zastupování podpořit rozvoj kultury v ČR.
Hana Řičicová je novinářka a moderátorka Českého rozhlasu Radia Wave, dříve připravovala Podcast týdeníku Respekt. Jako doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK se věnuje vykořisťování a prekarizaci českého novinářstva. Je spoluzakladatelkou spolku Ženy v médiích a působí v iniciativě Nadšením nájem nezaplatíš, která se zasazuje o zviditelnění pracovních podmínek kulturních publicistů a publicistek a jejich sdružování.
Událost probíhá v rámci doprovodného programu výstavy v Galerii Hraničář s názvem Good job!.
Na panelové diskuzi s pozvanými hosty a hostkami z kulturního sektoru se podrobněji seznámíme, co v praxi může znamenat zákon o statusu umělce a umělkyně. Zastavíme se také u toho, jakou podobu zákona chystá aktuálně ministerstvo kultury, ale společný prostor využijeme i na sdílení vlastních zkušeností s prací z kultury.
Zatímco v sociologii a politologii rezonuje pojem „postpráce”, reagující na očekávané proměny společnosti v budoucnu, na kulturní scéně se jen velmi pomalu dostáváme k tomu, abychom vůbec práci v kultuře za práci považovali. Postpráce může být užitečný pojem, protože se zaměřuje na přehodnocení klasické podoby práce, a to skrze zkrácení pracovní doby, základní nepodmíněný příjem nebo garanci pracovních míst. Lze o této koncepci uvažovat také v kontextu kulturní scény a o jak vzdálenou utopii se vůbec jedná?
Moderuje:
kulturní publicistka a kurátorka Anna Remešová
Anna Remešová vystudovala teorii a dějiny moderního a současného umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a byla členkou Ateliéru bez vedoucího. V minulosti pracovala jako editorka časopisu o výtvarném umění Artalk a jako kurátorka etc. galerie v Praze, kde společně s umělkyní Alžbětou Bačíkovou vedla dlouhodobý výzkumný projekt věnovaný dokumentarismu v současném pohyblivém obraze. Je členkou Kulturní a kreativní federace. Od roku 2020 studuje doktorandský program na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se věnuje výzkumu etnografických expozic v souvislosti s diskuzemi o dekolonizaci v kontextu východní Evropy. Dlouhodobě spolupracuje s Galerií Hraničář v Ústí nad Labem, kde společně s Martinou Johnovou kurátorovala skupinovou výstavu Poslední den stvoření (2020).
David Kořínek je umělcem a vysokoškolským pedagogem. Na Katedře dějin a teorie umění Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem působí od roku 2022, je zde také proděkanem pro vnější vztahy a internacionalizaci. Do roku 2022 byl vedoucím katedry Centrum audiovizuálních studií na FAMU v Praze. Pracoval jako dramaturg v České televizi, s kterou dlouhodobě spolupracuje jako režisér. Od roku 2007 je členem umělecké skupiny Rafani, zabývá se teorií pohyblivého obrazu vzhledem k vizuálnímu umění, je autorem odborných textů v uměleckých časopisech a sbornících.
Jakub Bakule na konci doktorského studia politologie nastoupil jako analytik na Ministerstvo kultury. Zde se následně stal hlavním autorem Státní kulturní politiky, Strategie rozvoje kulturních a kreativních odvětví a komponenty kultury Národního plánu obnovy. V současnosti se profesně podílí na strategickém rozvoji kultury v Praze. Je také prezidentem Kulturní a kreativní federace, která chce postupně poskytnout zastřešení pro celý sektor a skrze sdílené zastupování podpořit rozvoj kultury v ČR.
Hana Řičicová je novinářka a moderátorka Českého rozhlasu Radia Wave, dříve připravovala Podcast týdeníku Respekt. Jako doktorandka na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK se věnuje vykořisťování a prekarizaci českého novinářstva. Je spoluzakladatelkou spolku Ženy v médiích a působí v iniciativě Nadšením nájem nezaplatíš, která se zasazuje o zviditelnění pracovních podmínek kulturních publicistů a publicistek a jejich sdružování.
Událost probíhá v rámci doprovodného programu výstavy v Galerii Hraničář s názvem Good job!.
