Architektonická studie | Veřejný sál Hraničář

Historie

Budova Hraničáře byla postavena na počátku 20. let 20. století jako spolkový dům německé sociální demokracie. Nedlouho poté v programu začaly převládat moderní projekce kina a dům dostal jméno OLYMPIA Lichtspiele Aussig. V roce 1960 byl sál přestavěn čistě pro provoz kina a budova také získala svůj dnešní název. Svědkem této doby je mimo jiné malovaná „mozaika“ ve foyer od výtvarníka Ladislava Lapáčka. Kino bylo v provozu až do roku 2010, kdy jej tehdejší vlastník zavřel. Čtyři roky tak budova byla bez pravidelného využití. V roce 2014 se skupina mladých lidí usilujících o znovuotevření tohoto kulturního stánku spojila se slavným ústeckým divadelním souborem Činoherního studia, které bylo ničeno politickými tlaky místní radnice, a dali dohromady plán na oživení budovy Hraničáře, který se měl stát novou scénou pro soubor Činoherního studia a další kulturní program. Tehdy se vzedmula nebývalá vlna solidarity od občanů Ústí i z celé ČR, dobrovolníci pomáhali, lidé se zajímali – o Činoherní studio a nově opět o Hraničář. Činoherní studio se pak úspěšně vrátilo do své střekovské budovy a příběh novodobého využití Hraničáře mohl začít.

Hraničář se nachází v širším centru krajského města Ústí nad Labem, v boční ulici s piazzettou, stranou od ruchu hlavní ústecké třídy, Masarykovy ulice. Za svou historii jím prošly celé generace obyvatel, v jejichž nostalgických vzpomínkách zůstává navěky zapsán. Důsledkem toho je situace, o které si kulturní instituce mohou nechat povětšinou pouze zdát - jméno Hraničář po budově převzaly zastávky městské hromadné dopravy i celé její okolí, které v navigaci místních nese právě tento název.

Prototyp kulturní instituce pro 21. století

Široké spektrum akcí testuje každodenně možnosti stávajícího objektu a odkrývá jeho limity. Cílem přestavby domu je vytvořit prototyp nového místa, které nabízí prostředí pro kulturního člověka současnosti. Prostředí pro aktivní i pasivní zábavu, odpočinek, inspiraci, poznání, tvorbu a setkávání. Prostředí, které reaguje na průběh dne a s ním se měnící náladu návštěvníků a které stále vybízí k aktivnímu životu. Zásadním je pohodlí jednotlivce, který se necítí být ostatními omezován, přesto je jimi ale inspirován. Vědomí o všech zároveň probíhajících činnostech v domě je důležité.

Vstupní, uliční část domu s charakteristickým průčelím je obrazem Hraničáře. Po celých 100 let si zachovala svou tvář i kvality. Dřívější přestavba zadní části, tedy samotného sálu, se podepsala jak na dispozičních, tak zejména na technických kvalitách domu. K tomu bezesporu přispělo omezení investic do údržby domu v posledních 20 letech. Prvotní rozhodnutí o rozsahu přestavby tak bylo opřeno o předpoklad, že rekonstrukce stávajícího sálu na multifunkční prostor a zkvalitnění vnitřních dispozic by bylo neefektivní, neekonomické a provozně komplikované. Proto byl zvolen přístup, který zachovává pouze uliční část a část se sálem kompletně odstraňuje.

Navrhované využití původní uliční části objektu se takřka nemění. V přízemí bude kavárna ve vazbě na veřejný prostor před Hraničářem, nově ale i na foyer a sál v jedné výškové úrovni. V suterénu bude ve výhodné provozní návaznosti umístěno zázemí kavárny a sklady, spolu se šatnou a toaletami pro návštěvníky. V horních patrech pak bude i nadále umístěna galerie s kvalitnějším a variabilnějším výstavním prostorem, který bude přímo osvětlen střešním světlíkem a přímým vstupem na střešní terasu přístavby. Ta může sloužit jako exteriérové rozšíření plochy galerie nebo pro vernisáže.

Hlavní změnou je vložení víceúrovňového foyer mezi původní část a sál. To bude sloužit nejen pro pohyb napříč budovou, ale především umožní návštěvníkům získat přehled, kontakt se všemi činnostmi, které v daný moment budou v Hraničáři probíhat. Může fungovat jako rozšíření sálu či kavárny, jako prostor pro menší koncerty, stane se tepnou domu. Jeho nepravidelné členění s různě tvarovanými ochozy a schodišti má navodit dojem nahodilosti blízké pavlačovým dvorkům a vnitroblokům. Nad vstup do sálu bude také přenesena malovaná “mozaika” Ladislava Lapáčka ze stávajícího foyer. Věříme, že prostor foyer se bude vlivem svých návštěvníků postupně zabydlovat a bude domáckou kulisou pro veškeré aktivity.

Sál je navržen bez pevné elevace, variabilita bude zajištěna především novým posuvným hledištěm a výsuvným jevištěm. S kapacitou 280 sedících diváků bude nabízet filmová a vybraná divadelní představení, stejně jako plnohodnotný prostor pro konání klubově pojatých koncertů, přednášek a dalších společenských akcí. Nad sálem je vytvořen nový ateliérový prostor pod rytmicky členěnou šedovou střechou, osvětlený střešními světlíky a přímo přístupnými dvěma střešními terasami.Historie

Projekt, který v Ústí zvedne náladu

Důležitost záměru je pro město Ústí nad Labem zcela zásadní. Obecně je záměrem vytvořit dům jako současnou multikulturní platformu v podobě a technickým řešením odpovídajícím současným a budoucím nárokům. Spolek Veřejný sál Hraničář je již zavedeným nositelem těchto témat, jeho jméno a příběh rezonuje nejen v místní či regionální úrovni. Přestavbou sálu by se tak podařilo koncept posunout na výrazně vyšší úroveň. Nejen že přinese benefit tvůrcům působícím v Hraničáři, návštěvníkům rozmanitých kulturních programů, nabídne také možnosti, jak tyto aktivity rozšířit a dále profesionalizovat. Jsme přesvědčení, že samotná realizace přestavby bude silným impulzem pro stagnující město Ústí nad Labem, a to jak svým měřítkem a kvalitou, tak především tím, že je aktivitou občanské společnosti. To může přispět ke zlepšení a osvěžení nálady i těm obyvatelům města, kteří nejsou a třeba ani v budoucnu nebudou chtít být přímými návštěvníky Hraničáře.

Budova Hraničáře je v soukromém vlastnictví a spolek je v ní v nájmu. Samotný nákup budovy je v současné době mimo finanční možnosti spolku Veřejný sál Hraničář. Technický stav budovy navíc v dohledné době bude vyžadovat razantní investice či se budou zvyšovat náklady na průběžné opravy či havárie. Odkup budovy a následná navrhovaná přestavba je nejekonomičtější a nejlogičtější variantou pokračování příběhu Hraničáře. Nalézt cestu, jakou projekt zrealizovat, je úkolem, který se nám společně musí podařit!