Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více info | Rozumím

News to your email

Galerie Hraničář

Galerie Hraničář si vás dovoluje pozvat na vernisáž výstavy BíLá Místa, která bude zahájena ve středu 16. 9. 2020 v 18.00.

Komentovaná prohlídka s umělci a kurátorkami výstavy začne již v 16.00. Součástí vernisáže bude performance Martina Zeta, Davida Tišera a Pavlíny Matiové (ARA ART, z.s. & Divadlo Husa na provázku) s úryvkem hry Gadžové jdou do nebe.

BíLá Místa

17. 9. — 18. 10. 2020

Dominantní kultura, kulturní návyky a konvence se propisují do podoby a praktik nejen kulturních a vzdělávacích institucí a organizací, ale také v obecné rovině do kulturních politik a v rovině konkrétní také do uměleckých děl. V současné době můžeme v souvislosti s globálním hnutím Black Lives Matter sledovat ikonoklastické reakce na sochy a pomníky politických a státnických osobností ve veřejném prostoru, které jsou nebo byly spojeny s rasismem, segregací a podporou otrokářských systémů. Ikonoklastické reakce podněcují otázky – nakolik je dnes oprávněné umístění podobných pomníků ve veřejném prostoru? Jak početné jsou pomníky a památníky upomínající na minority a jejich význačné představitele? Jsou ikonoklastické reakce adekvátní či nikoliv? Vede se v rámci této problematiky diskuse nejen v odborné, ale i v široké veřejnosti dostatečně a uspokojivě, nebo spíše minimálně či vůbec, nebo zcela zkresleně? Jak je tato problematika vnímána v českém a slovenském prostředí?

Výtvarné či vizuální umění od dob romantismu spojujeme se svobodou, svobodným vyjádřením a projevem, volnomyšlenkářstvím. Přesto i tento často opakovaný názor je schematický. Umění není jen sférou svobody. Existují umělecká díla (a nejen díla historická ale i více či méně současná), která upevňují určité zaběhané a stereotypní způsoby vidění a prezentování konkrétních skupin lidí. Je potřeba si uvědomovat, že i jazyk uměleckých děl podléhá dobovým trendům a politikám. I on je nástrojem a reprezentantem dominantní kultury. Jazykové kódy a tedy i jazyk výtvarného umění jsou normativní - formují naše uvažování, dopředu nás nastavují, tvarují, předurčují.

Název výstavy BíLá Místa odkazuje k nepřítomnosti a neviditelnosti menšin v majoritní kultuře. Zaměřuje se na díla romských a proromských umělců a umělkyň, kteří zpochybňují a odhalují problematiku dominantních kulturních i jazykových (textuálních i vizuálních) praktik. V některých případech umělci ikonoklasticky a subverzivně reinterpretují již prověřená díla výtvarná i literární a apropriují určité formy, aby upozornili na stereotypizaci v umění, sebekriticky někdy i v rámci svých vlastních uměleckých postupů a posunů. Jindy zkoumají, nakolik se narativy minorit, především romské menšiny, ne-propisují do fungování kulturních a dalších institucí. Bílé místo je prázdno na mapě. Bílá místa jsou mezerami v kulturní i institucionální historii a současnosti.

––

Program k výstavě:

29. 9. v 16.00 | Komentovaná prohlídka výstavy s umělcem Lukášem Houdkem
4. 10. v 15.00 | Výtvarná dílna pro děti s umělkyní Leou Kupkovou
8. 10 v 20.30 | Projekce filmu Lety za účasti autorek Violy Tokárové a Mgr. Renaty Berkyové z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.i.i. s následnou debatou.
9. 10. v 18.00 | Komentovaná prohlídka výstavy doplněná o diskuzi s Dominikou Moravčíkovou (Kapitál noviny ) s jejími hosty + LÁSZLÓ FARKAS “GYPSYROBOT” (DJ and Roma LGBTQI activist) + Alex Dzurko (rapper)

––

Výstavní projekt vznikl ve spolupráci s organizacemi:
Romea.cz, Ara art a Divadlo Husa na provázku.

Za finanční podpory:
Ministerstvo kultury České republiky, Statutární město Ústí nad Labem – Magistrát města Ústí nad Labem


Mediální partneři:
ArtMap, artalk.cz, Enter UL, Český rozhlas Sever

Vystavující:
Natálie Kubíková, Lea Kupková, Tamara Moyzes, Martin Zet, Romane Kale Panthera, Lukáš Houdek, Oto Hudec, QRSTOCK, ARA ART, z.s. & Divadlo Husa na provázku

Kurátorky:
Věra Duždová Horváthová, Vendula Fremlová

Vizuální identita:
Magdaléna Gurská a Natálie Kubíková

Vernisáž: 16. 9. 2020

16.00 Komentovaná prohlídka výstavy.
18.00 Slavnostní zahájení a performance Martina Zeta, Davida Tišera a Pavlíny Matiové (ARA ART, z.s. & Divadlo Husa na provázku) s úryvkem hry Gadžové jdou do nebe.

––

Galerie Hraničář
Prokopa Diviše 1812/7
Ústí nad Labem 400 01

Otevřeno:
úterý—pátek 14—20
neděle 14—19

Vstup zdarma.

@sal_hranicar — IG
@galerie.hranicar — FB
galerie@hranicar-usti.cz

Podcasty

Aktivní přístup (#5)

Být aktivní znamená věnovat péči a lásku svému bezprostřednímu okolí. Budovat vazby nejen mezilidské ale i s krajinou. V dalším díle hraničářského podcastu se zaměřujeme na pozitivní přístupy v oblasti aktivního přístupu ke krajině, ať už jednotlivců nebo kolektivů. Jak najít vztah k místu zničenému těžbou? Jakým způsobem se aktivně podílet na restrukturalizaci společnosti vygenerované pozdním kapitalismem?

Autoři: Štefan Pecko, Hana Kokšalová, Barbora Kropáčková, Jan Wilda
Hudba, zvuk: Polina Khatsenka

Další díly podcastů

Cesta chleba

Galerie Hraničář připravila pro učitele, rodiče a žáky 1. stupně pracovní listy, na kterých bychom vám rádi ukázali, jak najít nový vztah ke krajině, a to především v našem okolí – v severních Čechách.

Více o pracovních listech

 

Těžba a rekultivace v Mostecké pánvi

Interaktivní mapa vytvořená Fakultou životního prostředí UJEP speciálně pro výstavu v Galerii Hraničář. Prostřednictvím map zjistíte, co bylo v oblasti Mostecké pánve před velkoplošnou těžbou, jak těžba postupovala a výsledky obnovy krajiny na jednotlivých lokalitách z ptačí perspektivy. Jednotlivé mapy ukazují např. zaniklé Vyklice, kde vznikl důl Chabařovice a aktuální Milada. Mapy ukazují dobu před průmyslovou revolucí, lokality, kde se nacházely rašeliniště, mokřady, kde zanikla města a obce, a kde jsou nová obrovská umělá jezera.

→ otevřít interaktivní mapu

Blog

Po stranách antropocénu: mezi přízemní pohodou a nezvladatelnou apokalypsou

Před pár týdny vyšel v nakladatelství Neklid překlad knížky francouzského sociologa a filozofa Bruno Latoura Zpátky na zem: Jak se vyznat v politice Nového klimatického režimu. Latour, který se v posledních letech stal jedním z nejvýznamnějších sociálněvědních hlasů v diskuzích o antropocénu a klimatické změně, se v knize zabývá tím, jak vykročit z pasti jednorozměrné volby mezi politikou taženou buď modernizační vizí globalizace, o které dnes víme, že není ekologicky udržitelná, nebo konzervativním návratem k lokálnímu, které mobilizuje démony územního nacionalismu a pokrevnictví.

→ přečíst článek

Další články z Blogu Hraničáře →

UMA Audioguide

Plošková animace aneb vytvořte si vlastní film

Plošková animace je jednou z nejstarších animačních technik. Spočívá ve skládání jednotlivých statických fotografických snímků, které po rychlém přehrání navodí iluzi pohybu. K její tvorbě se využívají převážně dvourozměrné rekvizity, jako jsou například vystříhané obrázky z papírů nebo textilu. Kreativitě se ovšem meze nekladou a použít můžete cokoliv z vašeho okolí. Potřebujete k tomu jen mobilní telefon, improvizovaný stativ a několik věcí, které najdete doma. Tak hurá do toho!

Další díly ploškové animace →

Fotogalerie: Zahájení výstavy Poslední den stvoření

Průvodce výstavou

Poslední den stvoření – průvodce výstavou

Galerie Hraničář

"Síla umění a kultury je inspirativní a má schopnost měnit lidi, vnímání a společnost."

Idea Galerie Hraničář vychází ze snahy kriticky reflektovat aktuální otázky a konkrétní události ve společnosti. Chceme iniciovat mezinárodní spolupráci, poskytovat příležitost pro učení a sdílení. Galerie podporuje kritické myšlení a nové formy uměleckého a intelektuálního zapojení s pomocí umění, vědy a společnosti. Sestavujeme prostředí, virtuální i skutečná, která nastavují divákovi takové podmínky, aby dílo nerušeně vnímal a inspirovalo ho k jeho vlastní kritické reflexe.

V roce 2016 Veřejný sál Hraničář navázal programovou spolupráci s renomovaným německým partnerem Deutsches Hygiene-Museum Dresden a kooperaci s Fakultou umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Spolupráce s německých partnerem probíhá v otevřeném dialogu a propojením tematických výstav, přičemž smyslem není kopírovat aktuální drážďanské výstavy, ale přinést nový pohled a konfrontaci výstav současného umění s děním na české scéně.

Prostřednictvím výstav současného českého i mezinárodního umění otevírá Galerie Hraničář aktuální témata a diskuzi o nich rozvíjí prostřednictvím různých formátů doprovodných formátů a akcí pro veřejnost. Důležité jsou vzdělávací programy pro studenty a děti.

Galerie Hraničář sídlí v budově bývalého kina Hraničář v centru města Ústí nad Labem. V roce 2014 došlo k znovu oživení celého domu a s ohledem na původní dispozice budovy vznikla tři nová galerijní patra určená nejen pro prezentaci současného umění.

Proběhlé výstavy

 

Poslední den stvoření

11. 3. — 24. 7. 2020

Stáří
O vztahu dvou generací

16. 10. 2019 – 21. 2. 2020

Atmosférické poruchy

24. 9. — 5. 10. 2019

Sluneční město

6. 3. 2018 — 26. 7. 2019

Topografie pozornosti
Zpřítomnění

25. 10. 2018 – 1. 2. 2019

 

Vybudovali jsme…

28. 9 — 5. 10. 2018

Den architektury v Ústí nad Labem

 

Artenauti

4.—14. 9. 2018

výstava dětských prací z hodin arteterapie

 

Tvář krajiny

29. 2. 2018 – 20. 7. 2018

 

Stud

11. 10. 2017 – 9. 2. 2018

 

Vnitrobloky

6. 9. – 1. 10. 2017

Výstava fotografií
ateliéru Fotografie Lukáše Jasanského
Fakulty umění a designu UJEP

 

Jak si rozumět?

15. 3. – 15. 7. 2017

 

#Jazyk

5. 10. 2016 – 15. 2. 2017

jazyk_1_490x570

 

Dům módy

2. 3. – 13. 7. 2016

dum_mody_490x570_cz