Good Job
Výstava se obtáčí kolem tématu práce, které je úzce spjato s hodnotovým nastavením naší společnosti, uspořádáním života i trávením volného času. Jakožto ústřední bod ve fungování západní civilizace, stojí práce také v centru myšlenkových rámců hnutí nerůstu, které hledá cesty z kruhu práce, spotřeby a generování nadbytků směrem k spravedlivé, spokojené společnosti.
zahájení 15. 3. 2024 v 18 h
16. 3. 2024 – 28. 6. 2024
Různé umělecké přístupy zastoupené na výstavě odkrývají aktuální problematiku práce nejen v kulturním a uměleckém prostředí. Reflektují především náš vztah k práci a ptají se, proč na ní a její klasické formě stále tak lpíme a co pro nás znamená?
Jakožto ústřední bod ve fungování západní civilizace, stojí práce také v centru myšlenkových rámců hnutí nerůstu. To hledá cesty z kruhu práce, spotřeby a generování nadbytků směrem k spravedlivé, spokojené společnosti. Byl to právě "myšlenkový otec" nerůstu, francouzský filozof André Gorz, který již v 70. letech přemýšlel nad změnou organizace práce tak, aby každý odváděl jen její malé, pro společnost smysluplné množství. Zbytek by pak mohl být věnován neměřitelným činnostem, jako je např. péče o své okolí, vztahy nebo řemesla.
Gorzovy myšlenky o "konci společnosti práce", ale ani predikce celé řady myslitelů, kteří na základě technologického pokroku předpokládali větší efektivitu práce a s tím spojený kratší pracovní týden, se prozatím v západní společnosti realitou nestaly. Náš vztah k práci je totiž mnohem komplikovanější. Vstupuje do něj tvorba identity, sociálního statusu a s ním spojená prestiž, zájmy i spotřební zvyky. Důležitým faktorem jsou stále také morální konotace a pojetí práce jako ctnosti, sebezapření i kázně, sahající hluboko do minulosti.
Ačkoliv pro některé může být práce cestou k osobnímu úspěchu, významu života nebo posláním, v důsledku akumulace moci je v současné společnosti také generátorem významné sociální nerovnosti. Prekarizované (tedy nejisté) podmínky nebo fenomén tzv. neviditelné práce, která je pro chod společnosti nezbytná, ale z různých důvodů přehlížená, rezonují také v kulturním a uměleckém sektoru, kde navíc dlouhodobě chybí systémové ukotvení umění jako práce. Spolu se zastoupenými uměleckými díly se tak otevírá prostor pro promýšlení změny tohoto prostředí plného soupeřivosti, komodifikace osob a neustálého tlaku na produktivitu. Jakým způsobem se máme jako společnost vydat vstříc krátkému pracovnímu týdnu, šťastnému životu a prostoru pro smysluplně naplněný volný čas?
Kurátorka výstavy
Petra Widžová
Vystavující
David Böhm a Jiří Franta, Lucie Doležalová, Martina Drozd Smutná, Andreas Gajdošík a Jonáš Svoboda, Jana Jarošová, Martins Kohout, Barbora Kropáčková, Judita Levitnerová, Lilky_60200, Filip Nádvorník, Rafani, Skupina Ládví, Jonáš Strouhal, Anna Štefanovičová, Adina Šulcová
Grafický design
Čarokrásno (Barbora Tomová, Nikola Iljučoková, Kristýna Marková)
Otevírací hodiny galerie
st–ne / 15–19 h
Výstava trvá
16. 3. 2024 – 28. 6. 2024
Pro media
Tisková zpráva & presskit
FB: @galerie.hranicar
FB událost: FB událost
IG: @sal.hranicar
Výstava a doprovodný program na téma práce.
Galerijní animace
Galerijní animace k výstavě GOOD JOB dětem přibližuje tématiku práce, hodnotové nastavení a s tím spojené i sociální nerovnosti a spotřební zvyky. Téma jsme si rozdělili do tří různých praktických workshopů, kde si podrobně rozebereme scénáře budoucnosti řemesla a lidské práce v porovnání s automatizací a zavádění strojové výroby.
Manufaktura
– kdyby lidi byli automatické mašiny
Jak vypadal řemeslník kdysi a jak vypadá dnes? A co člověk ve výrobních procesech? Může se z něj postupně stát automatická mašina? Imaginativní workshop rozvíjí téma automatizace a rukodělnosti. Celou skupinu zapojíme a rozdělíme na dílčí úkony, kde na jednoduchých monotóních činnostech společnou silou vyrobíme parník. Zamyslíme se, jakou aktivitu v našem životě může nahradit jednoduchý stroj, který se pokusíme realizovat. Jaká práce je nenahraditelná a závislá na člověku a naopak čím nám mohou roboti přispět ve společnosti si představíme v rámci nové výstavy GOOD JOB.
Fast fashion
– alternativy v módním průmyslu
Módním návrhářem snadno a rychle, stejně snadno a rychle jako se dostáváme k novému oblečení. Víme odkud přichází a jaké materiály a značky nosíme? Kde nakupujeme a jaký to má dopad na světovou ekonomiku, zaměstnance a životní prostředí? Každý kousek oblečení má za sebou příběh, který si společně rozšifrujeme a přijdeme na kloub jeho původu. Následně si kreativní upcyklací svého či místního oblečení vyrobíme originální kousek do šatníku s osobním příběhem, či navrhneme textilní koláž inspirovanou současnou módou. Slovníček pojmů tak obohatíme o termíny fast fashion, nerůst, prekarizace či důstojná mzda.
Linoryt
– kreativní kapesné aneb vlastní ekonomické zdroje
Jak se peníze vydělávají, jakou mají hodnotu, k čemu nám slouží, co vše si za ně můžeme pořídit, komu je darovat, kam financovat a jak je rozdělit. Představíme si pojmy jako je minimální mzda, pay gap, nárok na důchod či mateřskou a věci, které s tím souvisí. Jednoduchými a praktickými úkoly si předvedeme jak funguje světová ekonomika a co to znamená pro nás jako děti, pro naše rodiče a lidi kolem. Tradiční metodou linorytu si pak navrhneme a vytiskneme vlastní bankovku. Jakou bude mít hodnotu pro nás a jakou pro ekonomiku?
ČT 21. 3. Hranice Evropy – promítání filmu a diskuze s novinářkou Sašou Uhlovou (Akce je součástí festivalu Jeden svět)
NE 14. 4. Bez práce nejsou koláče – herní program pro nejmenší v Mraveništi
NE 21. 4. Work in progress – společný výlet a komentovaná prohlídka k výstavě o reproduktivní práci v Fotograf Gallery v Praze
ČT 25. 4. Poetická ekonomie – básnické autorské čtení
PO 29. 4. Hranice práce – promítání filmu s úvodním slovem
ST 1. 5. Rafani – happening ve veřejném prostoru
NE 5. 5. 1. máj – komponované odpoledne pro rodiče s dětmi
PÁ 10. 5. Jiří Skála: Od wellbeingu k solidaritě – přednáška
ČT 23. 5. Proč o práci v umění nepřemýšlíme jako o práci? – moderovaná diskuze s Annou Remešovou o tom, co v praxi může znamenat zákon o statusu umělce a umělkyně
PÁ 7. 6. Hraničářská galerijní noc – workshop pro děti, autorské čtení knihy Marionka z Kosí ulice s Nikolou Hiklovou a přednáška právničky a odborářky Šárky Homfray
ČT 20. 6. Po stopách podnikatelské rodiny Schichtů – komentovaná procházka s historikem Tomášem Okurkou
Komentované prohlídky výstavy:
- ČT 18. 4.
- PÁ 10. 5.
- PÁ 7. 6.
Proběhlé výstavy
Galerie Hraničář
"Síla umění a kultury je inspirativní a má schopnost měnit lidi, vnímání a společnost."
Idea Galerie Hraničář vychází ze snahy kriticky reflektovat aktuální otázky a konkrétní události ve společnosti. Chceme iniciovat mezinárodní spolupráci, poskytovat příležitost pro učení a sdílení. Galerie podporuje kritické myšlení a nové formy uměleckého a intelektuálního zapojení s pomocí umění, vědy a společnosti. Sestavujeme prostředí, virtuální i skutečná, která nastavují divákovi takové podmínky, aby dílo nerušeně vnímal a inspirovalo ho k jeho vlastní kritické reflexe.
V roce 2016 Veřejný sál Hraničář navázal programovou spolupráci s renomovaným německým partnerem Deutsches Hygiene-Museum Dresden a kooperaci s Fakultou umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Spolupráce s německých partnerem probíhá v otevřeném dialogu a propojením tematických výstav, přičemž smyslem není kopírovat aktuální drážďanské výstavy, ale přinést nový pohled a konfrontaci výstav současného umění s děním na české scéně.
Prostřednictvím výstav současného českého i mezinárodního umění otevírá Galerie Hraničář aktuální témata a diskuzi o nich rozvíjí prostřednictvím různých formátů doprovodných formátů a akcí pro veřejnost. Důležité jsou vzdělávací programy pro studenty a děti.
Galerie Hraničář sídlí v budově bývalého kina Hraničář v centru města Ústí nad Labem. V roce 2014 došlo k znovu oživení celého domu a s ohledem na původní dispozice budovy vznikla tři nová galerijní patra určená nejen pro prezentaci současného umění.
Dispozice výstavních prostor [ZIP]
MgA. Martina Johnová
kurátorka