Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. | Více info | Rozumím

News to your email

Veřejný sál Hraničář

Zář 2019 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
BLOG – prostor pro mezioborový dialog a kreativitu.

Hraničář hledá počitky v digitálním věku

Cítili jste to? Ten závan zatuchlého vzduchu, kde se mísí stará slova, prach a vůně filtrované kávy? To jsme zrovna oživili náš blog. Jeho vzkříšením si neklademe menší cíle, než abychom vás pravidelně zpravovali o životě v Hraničáři a obecně v Ústí nad Labem. A začneme s tím rovnou.

Asi jste si všimli, že ústecká kulturní scéna je posledních pár měsíců prosycená zvláštním dvojslovím. Monumentální topografie. K oslavám 20. výročí Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně se představitelé fakulty rozhodli přistoupit vskutku monumentálně a zapojili většinu významných kulturních scén města. I my jsme jednou z nich. Konkrétně v Galerii Hraničář aktutálně najdete výstavu s názvem Topografie pozornosti – Zpřítomnění. Vernisáž proběhla již 24. 10. jako součást zahájení celého projektu Monumentální topografie, ale tím to zdaleka nekončí.

An Overclocked Device May Be Unreliable or Fail Completely | Autor: Jonáš Strouhal | Foto: Tomáš Lumpe

Zpřítomnění

Naše galerie se jako vždy snaží reflektovat současné problémy, diskutovat o nich a zkoumat je z různých úhlů. Tématem, které tentokrát celou naši výstavu a doprovodný program protíná, je duševní a digitální hygiena.

Tyto výrazy se v posledních letech skloňují čím dál častěji. Stále více totiž vyplývá najevo, že jedním z největších problémů naší doby jsou duševní choroby. Mluví se dokonce o epidemii 21. století. Týkají se tyto duševní poruchy i mě nebo vás? To si asi nejlépe můžeme ukázat na našem kamarádovi Frantovi (žádný Franta samozřejmě neexistuje, ale zkusme chvíli předstírat, že ano).

Franta se ráno probudí budíkem na svém telefonu. Nepřipadá si vůbec odpočatý. Včera do noci koukal na Netflix a během spaní se několikrát probudil. První, co Franta po probuzení udělá, že si zkontroluje na telefonu emaily a sociální sítě. Zjišťuje, že mu šéf posílal včera večer pracovní mail. Franta už je pěkně zpruzelý a to je vzhůru teprve 5 minut.

Rychlá sprcha a snídaně během níž si na počítači projíždí nejnovější zprávy na Twitteru a příspěvky jeho expřítelkyně na Instagramu. Ona je zrovna na dovolené se svým novým přítelem. Franta musí dnes kávu sladit radši dvakrát, aby mu nepřišla tak hořká.

Po cestě do práce si projíždí na telefonu svůj to-do list na dnešek. Připadá mu nekonečný. V autě si zapne rádio, kde se mu mezi písničkami dostane další nálože nových informací ze zpráv a reklam. V práci pak u počítače prosedí následujících 8 hodin s přestávkou na oběd. Nedokáže se soustředit na práci, neustále těká myšlenkami a kontroluje sociální sítě.

Slunce blázna | Autor: Adéla Součková | Foto: Tomáš Lumpe

Po práci domů. Zase auto, rádio, další informace, další reklamy. GPS mu hlásí uzavírku na cestě, kterou pravidelně jezdí. Nechává proto veškerou další navigaci na přístroji a slepě ho následuje. Franta dorazí domů vyčerpaný. V noci toho koneckonců moc nenaspal. Rozhodne se proto na chvíli vyrelaxovat u playstationa.

Po hodině Franta playstationa naštvaně vypíná, protože ho zrovna rozstřílel nějaký dvanáctiletý kluk, který mu při tom ještě nadával do lúzrů a do jeho mámy. Franta bere do ruky telefon a projíždí Instagram. Jeho kamarád z dětství zrovna otevřel novou pobočku svojí firmy. Kamarádka nahrála fotky z první procházky své nedávno narozené dcery. Další kamarád předvádí svoje vysvalené potetované tělo při nějakém cviku jógy. Co já dělám se svým životem? Zamyslí se Franta. Tenhle týden byl jeho největší úspěch a odvaz, když vyzkoušel novou značku kefírového mléka. Připadá si k ničemu. Připadá si, že mu všechno v životě utíká. Ne, že mu všechno už uteklo. Další fotky jeho ex z pláže při západu slunce. Do toho mu volá šéf, jestli by za něj vyplnil jednu tabulku, na kterou zapomněl. Franta zapíná počítač a vyplní tabulku, aby v práci neměl zle.

Nesnáší svoji práci, svého šéfa, svůj život. Projede Facebook, kde narazí na článek o jeho oblíbené kapele, do které se tam nějací lidé naváží. Franta jim to nedaruje. Nebere si servítky. S pitomcema nemůže mít slitování. Pak pro jistotu spraží ještě pár dalších lidí pod článkem o rozmnožování pand.

Franta to dneska vzdává. Jde si pustit Netflix. Včera vyšla nová série jeho oblíbeného seriálu. Franta kouká do noci. Zaklapne notebook a snaží se usnout. Spánek nepřichází, i když si připadá vyčerpaný. Jeho spánek je krátký, přerušovaný. Franta se ráno probudí budíkem na svém telefonu.

New Media Salon | Autoři: Karim Tarakji, Štěpán Kovář | Foto: Tomáš Lumpe

Digitální hygiena

Příběh Franty není příběhem velikého šílenství nebo násilí. Je to příběh, na kterém si nejspíš každý najde něco povědomého ze svého vlastního života. Digitální technologie prostupují a ovlivňují naše životy od rána až do noci. Tedy pokud je necháme. Nespavost. Samota. Deprese. Poruchy soustředění. Závislost na sociálních sítích. Kyberšikana. To všechno dnes může ovlivnit naše životy díky digitálním technologiím.

Většina z nás ví, že by měla jíst zdravě, pít dostatek vody a mít dostatek pohybu. O digitálních technologiích toho ale stále příliš nevíme. Je to dané jejich exponenciálním vývojem, minimálním dohledem nad technologickými firmami a téměř neexistující osvětou.

Stand-by-stand | Autor: Adéla Waldhauserová | Foto: Tomáš Lumpe

Duševní hygiena

Duševní hygiena nicméně pokračuje za hranice digitálních technologií až ke vztahu jedince k jeho okolí a sobě samému. Jak zvládat stres? Jak změnit způsob myšlení? Jak se vyrovnat s prohrou?

I malé dítě ví, že když si odře koleno, má si ho umýt a zalepit náplastí. Víme ale, co máme dělat, když jsme zrovna prodělali rozchod? Fyzická zranění si nikdo nedovolí zpochybnit. Když vidíme někoho se zlomenou rukou, otevřeme mu dveře. Když ale víme o někom, že má deprese, buď vůbec nevíme, jak se zachovat, nebo to ještě zhoršíme větami typu “seber se”.

Psychickým poruchám a psychologickým šrámům se dostává zasloužené pozornosti teprve posledních několik desetiletí, ale ani dnes o nich nemá běžný člověk dostatečné povědomí. Neumíme je tak sami včas rozpoznat a říct si o případnou pomoc, nebo ji nabídnout. Nejtragičtější případy většinou známe z novin, ale neméně pozornosti si zaslouží i mírnější projevy těchto vlivů, které nám mohou často velmi zkomplikovat život a vztahy.

Duševní zdraví

Cílem naší výstavy a doprovodného programu je tak hledat odpovědi na otázky, které témata duševního zdraví nesou. Pokusit se najít zdravou cestu v nezdravém světě. Jsme proto rádi, že jsme navázali spolupráci s odborníky z Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ), kteří nám pomáhají s uchopením tématu, výběrem hostů a samotnými přednáškami a debatami.

Výstava trvá až do 1. 2. 2019, neváhejte proto dorazit a sledovat doprovodný program galerie Hraničář. V nejbližších dnech nás čeká:

  • 5. 12. 2018 – Děti ve světě dnešních digitálních médií (česko-německá diskuze)
  • 12. 12. 2018 – PechaKucha Night #27 | Duševní hygiena
  • 18. 12. 2018 – Duševní hygiena – Modré světlo (přednáška)

Výstava Topografie pozornosti – Zpřítomnění

Vystavující umělci: Adéla Součková, Jonáš Strouhal, Andrea Mikysková, Zdeněk Svejkovský, Adéla Waldhauserová, Karim Tarakji, Daniela Dostálková, Josef Málek
Kurátoři: Viktor Čech, Lenka Sýkorová a Martina Johnová
Architekt: Jan Pfeiffer
Grafika: Magdaléna Gurská
Doprovodný program: Pavlína Loskotová, Viktorie Chomaničová, Veronika Tilšerová, studenti Katedry Germanistiky PF UJEP a tým Veřejného sálu Hraničář